Pátrání po nepříteli

Podívejte se, vážení. Co z toho budete mít, když vypátráte mého nepřítele?

Končí mi zase jeden z těch obtížnějších pracovních dnů (neboli jednání s uživateli), říkám si, ještě na závěr juknu na své oblíbence - a ejhle, 21 se klepe strachy, že je můj nepřítel, pořádá k tomu anketu a snáší důkazy.

- Že už prý na dvacetjedničku nechodím. Ale chodím, když mi čas dovolí.

- Že jsem neodpověděl na jeho vzkaz. No bodejť bych odpověděl, když nevím, že mi takový vzkaz přišel. Místní vzkazník uniká mé pozornosti a jen náhodou si občas povšimnu, že mám nepřečtenou zprávu.

A co když to řeknu? Začne mě dotyčný též nesnášet? Nechme to být. Ostatně, je to můj nepřítel, ne váš.

3 komentáře:

  1. To tvrzení mi už od rána vrtá hlavou... moc tomu nerozumím, i když to skutečně vypadá na ránu do černého.

    OdpovědětVymazat
  2. Nestáva sa často, aby sa s ronym dalo _bez vyhrad_ suhlasit. Ale s jeho tvrdenim "pustil si niektorym ludom sondu do vlastnej predstavy o sebe" suhlasim. Trafil klinec presne.

    OdpovědětVymazat
  3. jednou z vlastnosti sfery blogov je lavinovitost, vsetko ma aj svoje nazvy.kazda kontroverzna tema, kazda zaujimavost sa mexickou vlnou okamzite siri ;)nechcene si neoznamil svoj postoj k neznamemu. pustil si niektorym ludom sondu do vlastnej predstavy o sebe.z jedneho prispevku sa vyrobilo par reakcii..

    OdpovědětVymazat