Končí mi zase jeden z těch obtížnějších pracovních dnů (neboli jednání s uživateli), říkám si, ještě na závěr juknu na své oblíbence - a ejhle, 21 se klepe strachy, že je můj nepřítel, pořádá k tomu anketu a snáší důkazy.
- Že už prý na dvacetjedničku nechodím. Ale chodím, když mi čas dovolí.
- Že jsem neodpověděl na jeho vzkaz. No bodejť bych odpověděl, když nevím, že mi takový vzkaz přišel. Místní vzkazník uniká mé pozornosti a jen náhodou si občas povšimnu, že mám nepřečtenou zprávu.
A co když to řeknu? Začne mě dotyčný též nesnášet? Nechme to být. Ostatně, je to můj nepřítel, ne váš.
To tvrzení mi už od rána vrtá hlavou... moc tomu nerozumím, i když to skutečně vypadá na ránu do černého.
OdpovědětVymazatNestáva sa často, aby sa s ronym dalo _bez vyhrad_ suhlasit. Ale s jeho tvrdenim "pustil si niektorym ludom sondu do vlastnej predstavy o sebe" suhlasim. Trafil klinec presne.
OdpovědětVymazatjednou z vlastnosti sfery blogov je lavinovitost, vsetko ma aj svoje nazvy.kazda kontroverzna tema, kazda zaujimavost sa mexickou vlnou okamzite siri ;)nechcene si neoznamil svoj postoj k neznamemu. pustil si niektorym ludom sondu do vlastnej predstavy o sebe.z jedneho prispevku sa vyrobilo par reakcii..
OdpovědětVymazat