Již jsem tu kdysi psal, že mám pro třešňové jogurty slabost. Ale s tím je konec.
Stalo se mi totiž takové lokální zlo, že už jsem všechno ve svém dosahu přečetl a nechtělo se mi chodit do pokoje pro novou knihu. Tak jsem si přečetl jogurt. A kromě žvástů o jeho lahodnosti a spotřebujte do data vyraženého, jsem se dočetl i jeho složení. A z toho mi taky vyražilo!
Tak jako se sklo barví na červeno zlatem, tak se třešňové jogurty barví červenou řepou. Hnusnou, obyčejnou, lacinou červenou řepou...
Nejen že slibované kousky ovoce jsou značně vyžilé cucky bez chuti či zápachu, ale i ta barva je podvod! S třešňovými jogurty je konec, ode dneška si kupuji bílé a míchám si do nich domácí marmeládu, která - kdyby se prodávala - by se musela jmenovat ovocná směs, protože v ní není dostatečný podíl citrusů.
Natož červené řepy.