Jak přijít o kubistický věneček

Rozpačitě stojíme před Obecním domem a je zima. Mně, Ludmile, Paželvovi. Jenom Vikingovi Vikovi je teplo. Teda asi.

Já už s váma nikam nejdu, povídám, poněváč jdu na vánoční večírek. Ale můžete jít se mnou, je to odsud kousek čtrnáctkou.

Viking Vik by snad i šel, ale od Paželva si vyslechneme zasvěcený výklad, odkud kam vede Staré město, a že překračovat jeho hranice jest velmi nerozumné.

Já už nejdu vůbec nikam, říká Ludmila, já jsem strašlivě unavená.

My musíme v pět ráno vstávat na mši, přidává se Paželv, a tím se to zdá jasné - nikam se nejde. Jenomže Paželv pokračuje: Ale někam bychom zašli!

Ale kam? Do Černý matky Bóží!

Klidně běžte, zívá Ludmila, ale já už nejdu vůbec nikam.

Jenomže pak se stane něco velikého. Paželv totiž řekne: Mají tam cr�me br�lée.

A Ludmila řekne: Jóóó?

~

Za minutu už vcházíme do kubkavárny. Než se rozhodneme, kam si vlastně sedneme a kde si sundáme kabáty, už je tu číšník a zvesela na nás volá: Na shledanou!

A Paželv se opocuje.

Nakonec vybíráme stůl u okna, všemožně se rozusazujeme, a Paželv se třese.

Ludmila si ještě odnáší bundu na věšák a Paželv už to nemůže vydržet.

Já si nejsem jistej, šeptá Paželv a třese se mu hlas, esli voni tady ten krém fakt maj!

Horečnatě listuje jídelním lístkem, a pak se mu zvysoka uleví - maj!

Pch, odfukuje, tak to je teda vopera!

Vopera? ptá se Viking Vik, lačný nových slovíček. 

Proč je mi Evropská unie cizí

Nesrozumitelná a složitá - kde udělali soudruzi z PLR chybu?

Dana Čapková píše: "[...] polský návrh reformy hlasování se neprosadil proto, že chtěl "spravedlivějšího" systému rozhodování docílit výpočtem hlasovací váhy státu odmocninou z jeho demografické síly vyjádřenou v tisících, následně vydělenou deseti a zaokrouhlenou. [...] nepříliš srozumitlený systém založený složité matematické formuli by skrýval šanci, že zájem občanů o unii bude zase o trochu menší."

To je přesně ono! Odmocniny a normy na párky! Nesrozumitlený, založený formuli!

Věra Pohlová řekla: Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty odmocniny a zaokrouhlování zakázala.

Černý čaj v Jaroslavu Haškovi

Zpáteční do Bratislavy, svěřuju se pokladní se svým úmyslem podívat se do tohoto krásného maďarského města. Je pondělí ráno a herna na Hlavním nádraží je zase o kousek větší.

Oči mi zabloudí k monitoru, kde by měl být hned nahoře Jaroslav Hašek. Ale není. Hašek už nejezdí? divím se.

Ale jezdí, jezdí, ale včera jsme změnili jízdní řády, takže už nejezdí odsud, ale z Holešovic, sedm třicet tři. A pokladní si dělá asi třicátou významnou čárku na speciální papír - nejsem první, kdo se ptá.

A teď se ukaž, Dopravní podniku hl. m. Prahy, do boje, mé osvalené dolní končetiny, a ty, srdce, bij! Je sedm dvacet šest, sbíhám od mezinárodní pokladny, nořím se do podzemí, abych se následně vynořil na holešovickém nástupišti, v nepříliš dobrém stavu, ale přeci jen v sedm třicet jedna.

Ještě než ve vlaku stačím úplně vychladnout, z jídelního vozu přijde pikolík a dotazuje se: Dáte si něco k pití? Kávu, čaj?

Ale to je výtečné, raduji se, protože takový servis jsem nečekal, a chodit do jídelního vozu je mi trapné. Dal bych si černý čaj!

Pikolík kýve hlavou a odchází - ten den jej vidím naposledy.

Leč v úterý večer jedu Jaroslavem Haškem zpátky do Prahy, do toho krásného německého města, a pikolík se vynoří znovu se svou nezměněnou otázkou. Dáte si něco k pití? Kávu, čaj?

Široce se na něj usměji. Děkuji, už mám objednáno! 

Náklady na olympiádu? Jen několik miliard!

Tvrdí to Tomáš Petera z Prahy olympijské. Novinář Petr Vašek ho trumfuje: Olympiáda nebude stát vůbec nic!

Vašek píše: "Podle studie společnosti PricewaterhouseCoopers totiž nebude stát olympiáda původních skoro 136 miliard korun, ale o mnoho desítek miliard méně."

A Petera dodává: "Náklady budou o řády nižší než původních zhruba 136 miliard."

(zdroj: iHned)

"Řády" - množné číslo, a budou tedy alespoň dva, tedy řádově miliardy; ale možná i tři nebo čtyři řády (stamiliony nebo dokonce jen desítky milionů). A kolik je "mnoho"? Asi jak čeho - ale obecně by to mohlo být číslo větší než třináct.

Takže olympiáda zadarmo! A kdyby snad ne, platí to Petera s Vaškem.

Vyloučen z Hudební mládeže

Narozeniny minuly a věci byly stejné předtím i potom. Vrásky si pečlivě vyhlazuji denním i nočním krémem, nejlépe oběma najednou, a dokud se zpívá, ještě se lóólóó.

A blíží se únor. Měsíc, ve kterém se pravidelně účastním Zimní filmové školy - Den kozy, Já mám řepu, Zpívání v dešti, Jeden jazzman stačí. A najednou tohle:

Tato část stránek je přístupná pouze

členům Hudební mládeže s platným průkazem.

Členství v Hudební mládeži je omezeno věkem 30 let.

Děkujeme za pochopení.

Odvržen, vyděděn, zavražděn. Nepatřím nikam. Musím si najít něco nového - kroužek včelařů nebo přátelů střešních oken. Nebo musím něco založit - spolek příznivců skladeb v c moll nebo sdružení lidí s tajnými blogy.

Něco velkého, aby mi nebylo smutno.