Bylo to prosté. Jen co jsem přišel, Němka se ke mně vrhla a upadli jsme do povrchního rozhovoru. Natálie přišla s partnerem, všichni ostatní byli také v párech - no a bylo vymalováno.
Minulý týden už se dostavilo pouze sedm párů, včera nás bylo ještě trochu méně, takže všechny problémy se dají řešit individuálně, což ladnosti kroků jen prospívá.
Byl jsem překvapen až vyděšen z toho, co všechno už mám umět do jivu, resp. rock'n'rollu! Ale tentokrát jsem sám sebe nezklamal a hned jak jsem přijel domů, všechno jsem to hodil na papír. Rock'n'rollová sestava se tedy skládá z dvaceti figur, v čače jich máme jen devatenáct a tango se svými devíti výrazně zaostává.
S tangem nemáme vůbec žádné problémy (ještě to tak!), v rock'n'rollu nám jen dělá potíže pamatovat si všechny návaznosti, ale ta čača! Po několika naprosto neúspěšných pokusech o vějíř jsem konečně postřehl, že si má partnerka počítá kroky jako un-deux-troi-cha-cha-cha, tj. že má o jeden krok víc. Mé vysvětlení, že úvodní un a závěrečné cha je to samé, sice akceptovala, ale do krve jí to ještě nepřešlo.
Další lekce bude katastrofická: Příští týden totiž taneční nejsou a přespříští týden tu ani jeden z nás dvou není, takže před sebou máme třítýdenní pauzu.
Žádné komentáře:
Okomentovat