Poslední týden zde. Ráno hlásili sněžení na severu Švédska, ted (jedenáct večer) už sněží i tady. To se mi to půjde pěkně domů v tom hnusném počasí! Neměl jsem tu tak dlouho zůstávat, dobře mi tak.
Práce se zase hýbla - přidal jsem classy k misím, už to začíná být docela prasácké, budu to muset nějak řádně rozstrukturovat. S pluginy je holt vždycky potíž...
Vytvořil jsem pro B. krásnou ptakopysčí stránku, jen toho živého ptakopyska se mi stále nedaří sehnat, třeba se vůbec neprodává. Nevím, kdy má B. narozeniny, ale snad do té doby ptakopyska seženu, i kdybych ho měl z Lega postavit!
Koupil jsem si kromě housek též ananas a mandarinky. Ananas je drcený, bohužel - je to na něm napsané i anglicky, žel neočekával jsem tam anglický nápis, takže jsem jej ani nehledal. S překvapením budu možná zítra konstatovat, v jaké formě jsou ty mandarinky. Nu což.
Zjistil jsem, jak jsem zlenivěl - podle deníčku. Konec sobotního zápisu jsem dokončoval až dnes večer! Jaká ostuda a hanba.
Už jsem tam znavený, že se mi ani psát nechce. Listzovo Requiem už dohrálo, je čas jít, zamknout kancelář, sněhem se prokousat a do postýlky. Zítra ráno mne čeká přednáška o Bluetooth a jeho performance kdovíco. Tím přijdu o cenné hodiny s B., co se dá dělat. Snad si mezitím alespoň přečte mail a prohlédne stránku ptakopysčí. Jistě se jí bude líbit.
Globe-Hanka se dneska přiznala, že ráda jezdí na kole - ihned jsem se jal ji seznamovat s Gogem, aby mě pořád neotravoval s těmi vyjíždkami ve sněhových vánicích (i když - teď už snad bude teplo, tak by se dalo vyrazit), ale je velmi stydlivá. Což mi připomíná, že jsem v tu dlouhou noc ze soboty na neděli Gogovi slíbil, že s ním pojedu na vodu, což je jakási velmi podezřelá akce nevábného názvu, ale prý tam s nimi bude i pes, a pes by snad nešel do ničeho špatného. Takže dubnový program zdá se mi už docela nabitý.
V tomto zápisníku jsem teprve na začátku - je mi nutno vymysleti, jak jej dále využiju - aby nedopadl jako ten ... nebo ten předtím, ten už vůbec nevím, kde je.
Jdu raději už, třeba se mi podaří vstát natolik brzo, že se stihnu i nasnídat. Už si ani nevybavuji, kdy se mi to povedlo naposledy.
Je těsně před půlnocí, už jsem na pokoji. Cesta byla bídná, zítra se o tom rozepíšu více. Ještě jsem si vzpomněl, že jsem si v knihovně půjčil partituru Čajkovského Páté symfonie e moll, opus 64. Nádherná věc.
Ještě jednu poznámku jsem chtěl mít k minulým zápisům, ale zase jsem ji zapomněl. Jistě zítra se mi to samo připomene. Spánek mne již volá a láká.
Žádné komentáře:
Okomentovat