Absolut Brno I

Večer s člověkem, kterej si mysli, že je těžkej frajer, když je každej nalitej, a přitom je jen trapák, který neumí žít. A ještě jedna věc - přestaň už konečně dávat na mageo reklamy na tvojí bezva dedukci.

--Upozornění. V následujícím textu se velice často hemží komiksové postavy.--

Vítám vás na naší swingers párty, začal jsem místo představování osob symetricky i nesymetricky se neznajících, neboť to je na obdobných akcích zbytečné.

Lobovi se zaleskly oči a polkl - naštěstí jsem se dnes umyl, vykřikl těsně předtím, než nám začal líčit, kde všude se myl. A děvčata nechal i sáhnout.

Nakládaný hermelín není, vysvětlila servírka, protože se dělá průběžně a včera došel, takže teď se musí počkat, až uzraje.

To není moc průběžně, namítl jsem, protože má představa průběžnosti nakládání hermelínu spočívá zejména v tom, že se nové kousky stačí naložit a uzrát dříve, než se staré doprodají.

Já bych si z toho nedělala legraci, máme na ně jen deset lahví, varovala mě servírka hlasem, jako by mě hodlala naložit do lahví místo toho pomalu zrajícího sýru, ale já se jen smál, protože jsem věděl, že se do nich nevejdu. Leč ani smích ani má pozdější omluva nepomohla, protože servírka, a proč si v tom neudělat pořádek, označme si ji jako servírku A, tak tedy servírka A odešla, a to než si stačili Lobo a F. objednat.

Po čase, který Lobo trávil poulením očí, což, jak vzápětí vysvětlil, má naznačovat, jak velký má hlad, se objevila, jak už asi všichni tuší, servírka. To je celkem okrajová postava příběhu, a proto nemá cenu si ji nějak speciálně označovat, přestože v jednu chvíli vypadalo nadějně a smysluplně označit si ji jako servírku B, a to zejména proto, že si u ní ti naši dva hosté objednali své přípitky.

Jenomže přišla servírka A a servírku B škrtla z našich životů. Již máme objednáno u vaší kolegyně, snažil se být přátelský Lobo, ale servírka A tvrdě smečovala: Když si to objednáte u mě, tak to budete mít rychleji. A tak tedy opět přípitky, každý jiný, jeden byl tuším šunkový a ten druhý, kdo ví.

A vy si nic nedáte? otočila se na mě. Uvažoval jsem o tom hermelínu, začal jsem, ale nebylo mi souzeno dokončit myšlénku. A to jsem jí ještě nestačil pochválit buchtičku. Považte, tři kousky, se šlehačkou, a za pouhých 16 Kč!

Lobo se ještě několikrát snažil napravit dojem, nejprve přehnaně uctivým děkováním, ale když na jeho já vám opravdu velice pěkně děkuji servírka odpovídala já vám opravdu velice pěkně prosím, pochopili jsme, že úsilí je marné a že do této kavárny již vstoupit nemůžeme.

Lobo se tedy naposledy pokusil spolknout žličku a šli jsme pryč. Tedy, všichni šli pryč úplně normálně, jen Lobo se hemžil.

(v příštím díle se dozvíte, co všechno se může stát v Absolut baru, když zaměníte indukci a dedukci)