Rapper

Patří mu plácek vedle kostela. Všechno je správně - je celý v leskle bílým vohozu, na nohou najky, na rukou prsteny, kolem krku masivní řetězy. Dokonce i čepice mu k tomu všemu ladí. Je mu -náct a mohl by tady tomu šéfovat.

Když jen tak postává, v očích pohrdání a nenávist pro své okolí, je to ikona dnešního světa, socha revolty. A jak udělá krok či dva, máte pocit, že se před vámi zhmotnila MTV. Nejdřív ten pohyb v ramenou, pak synchronizovaný pohyb levé ruky a nohy dopředu, lehké zhoupnutí se, hlavu do strany...

Byl by to king. Jenomže je tlustý, nosí velké umaštěné optické brýle a nikdo s ním nekamarádí.

A tak stojí na tom svým plácku, občas přejde kolem partička holek, které vystavují na odiv své holé boky a pupky a se smíchem se klátí a odstrkují kluky, kteří se pošťuchují a oplzle žertují. A nikdo si ho nevšímá.

Už chápete tu nenávist v Rapperových očích? Už chápete, co všechno je mu odepřeno? Tak tam stojí, sem tam popojde, a těší se, až bude dospělý, až doroste do světa, ve kterém si už lidé navzájem neříkají, co si o sobě myslí. Do světa, ve kterém se mu už nikdo nebude veřejně posmívat, ve kterém ho nikdo nebude ignorovat.

Snad se mu to povede co nejdřív, moc bych mu to přál. Nechtěl bych, aby z něj vyrostl druhý Šerif.