Ranní běh 8

A zítra už určitě ráno, fakt!

22:28 - 22:32 - 22:37

Tep 166.

Sám jsem na ty čtyři minuty zíral. Je to prostě zázrak.

Brzo ráno nevstanu, mám v bytě divnou zónu (v Norimberku jsem bez problémů vstával v půl šesté, skoro!), a pak už je na běhání moc vedro.

Ty opravdu běháš, na svých vlastních nohách? I takového povzbuzení se mi dostává, a to prosím od mých nejbližších!

Slovní úloha: V půlce prvního kola (to jsem si ještě myslel, že s přehledem zvládnu tři kola) jsem potkal dvě ženy, an any zvolna kráčejí kráčely kráčejí proti mě. Ve druhém kole jsem je potkal již v jedné čtvrtině. Kolikrát rychleji jsem se pohyboval?

Řešení: Od našeho prvního do druhého setkání jsem doběhl druhou polovinu prvního kola a první čtvrtinu kola druhého. Ony během téhož časového úseku ušly čtvrtinu kola. Pohyboval jsem se tedy třikrát rychleji. Kdo to nezvládl, nechť mi alespoň řekne, jestli jsem v zadání správně použil "an" a určí jeho slovní druh. (Vyřešeno, opraveno, vizte komentáře.)

Úlohu i řešení jsem vymyslel přímo za běhu, zdá se tedy, že mozek i při běhu funguje alespoň na nejnižší stupeň.

14 komentářů:

  1. Zájmeno vztažné archaické, IMHO (křížovky už dávno neluštím). A skoro jistě ne - až tak do toho hluboce nevidím, ale přinejmenším Nsg fem. je "ana", takže pochybuju, že by to bylo takhle nesklonné.

    OdpovědětSmazat
  2. Zcela jistě není takto nesklonné, správný tvar je "any". :o)

    OdpovědětSmazat
  3. Zcela jistě není takto nesklonné, správný tvar je "any". :o) Ha! Nechám se takto nachytat! :o)) Nejde pochopitelně o nesklonnost, ale o různé tvary pro různé rody a čísla. :o)

    OdpovědětSmazat
  4. No, má stručná mluvnice 1956 mlčí, takže jestli někdo nepřijde s nějakým faktem, tak to přepíšu na anžto, to by mělo být dobře, ne?

    OdpovědětSmazat
  5. Bolí mě u srdce, že mi nevěříš. Správný tvar "any" za fakt nepovažuješ? Nechtěj, abych teď prohledávala nestručné mluvnice! Nevím, jak hluboko bych se musela ponořit, abych mohla své tvrzení podložit normativní příručkou. Když Ti nestačí mé lingvistické závity, zkusím nahlédnout do těch nestručných, co tu mám, ale obávám se, že jakožto archaismus se to bude dohledávat nesnadno. A Havránka-Jedličku mám zašitého bůhvíkde. :o/

    OdpovědětSmazat
  6. Tak tedy TOHLE bych od sebe nečekala! Jaké to skvosty skrývá má knihovna! Václav Zikmund, Mluvnice jazyka českého pro střední školy, Praha 1879. Str. 317, §293. Pozn. Cituji: Spojka ta složena jest ze spojky "a" a zájmena "on, ona, ono". Užívá se jí pravidelně jen o třetí osobě. Když se táhne na jméno předchodné, tehdy jest z pravidla rodem přechylná, ve větách pak časových, příčinných a připouštěcích v obyčeji jsou jen formy "an" a "ano". Srovnej spojka "a" §289. Str. 312, §289 ... Spojka ta pojí se velmi ráda se zájmeny osobnými "a já, a ty, a my, a vy, a on, a ona, a ono" (sloučením "an, ana, ano"), "a oni, a ony, a ona" (sloučením "ani, any, ana") a béře na se v příčině té moc spojek podřadících. Konec citace. Tak co, ještě mi nevěříš?!

    OdpovědětSmazat
  7. Skláním se před tebou a opravuji! Je to tedy spojka... Neměla by pak být tedy ale zachována shoda časů? (já potkal, any kráčely)

    OdpovědětSmazat
  8. Rozhodně. Ano, Zikmund to uvádí jako spojku, mohlo později dojít k nějakým přehodnocením, znáš to s těmi slovními druhy, ne všechno se dá narvat do určitého šuplíčku, ale pro tuto chvíli jsem nakloněna tomu důvěřovat mu zcela.

    OdpovědětSmazat
  9. :o)) Ano, tak toto je vůbec nejlepší varianta. :o)))

    OdpovědětSmazat
  10. Kdepak minulý čas, správně jsem to měl! A má stručná (není to rok 1956, jak jsem mylně uvedl, ale 1960), dokonce an zná (po deseti letech používání jsem zjistil, že je vzadu před obsahem rejstřík).A skutečně je to tak, jak jsem si původně představoval; vedlejší věta je doplňková, běžná spojka je jak a přítomný čas je zcela na místě, přestože kol. Erben užívá minulého. (Spatřil na poli ženu v bílé plachetce, ana tam sbírala klasy.)

    OdpovědětSmazat
  11. Aha, tak takhle zase ne! Rozhodně "any kráčely".

    OdpovědětSmazat
  12. Dost, dost, já chtěl jít na koupaliště a ne si pročítat mluvnici! :-))

    OdpovědětSmazat
  13. Tak to se dostáváme do rozporu. Problém myslím bude hlavně v tom pocitu, která spojka je spojkou "any" nahrazena. Já jsem tam předpokládala "které, jež", tak jak uvádí Zikmundova mluvnice, zatímco Ty tam vnímáš "jak" - pak je ovšem na místě čas přítomný.

    OdpovědětSmazat
  14. Tak hurá tam! :o)) Já jsem to také takto neplánovala - ale nedalo mi to. :o)))

    OdpovědětSmazat