Ráno vstanu a budu nezaměstnaný

Teda vlastně už jsem. A je to krásný pocit.

Smutně jsem se rozloučil s tím posledním pánem, poprvé jsem tehdy pil koktejl prázdna s ránem...

Včera jsem odevzdal svou diplomatickou kartičku a stal se turistou. Práce se žádná nerýsuje, kromě neurčitého slibu sloupku v jistém časopise.

Máte Pestrý svět? zeptal jsem se v Dejvicích u stánku. Cóó? ozvalo se zpoza okénka, a pak mi byly nabídnuty Květy.

Dnes jsem smutně prohmatal svůj kufřík. K tomu, abych do něj narval svých devět kubíků těch nejdůležitějších věcí, kterými se obklopuji, mu něco chybí. Asi tak devět kubíků.