A*L*E*J*A*N*D*R*O

Aby na hodinách francouzštiny nebyla nuda.

Alechandro, volá naše učitelka, vzpomeň si na nějakou restauraci, kterou nemáš rád, a popiš nám ji!

Alejandro si přestane obtahovat písmena a chvíli přemýšlí. Znám jednu Belgie, říká, je takový, taková, bych řekl, že až... dlouhá. A má takové velké, velké dveře. A schody tam jsou, mohu říkat schody?

Schody, kýve učitelka.

Taky znám slovo schodiště, dodává Alejandro a posouvá si brýle.

Schody, schody. A jak to vypadá uvnitř?

Je velká... takový tmavý.

Ty nemáš rád tmavé restaurace, potřebuješ světlo, že?

Co?

Světlo!

Ne, bez světla, je tmavá. A jsou tam sochy.

Sochy v restauraci!

Ano, jsou tam sochy, několik soch, různé. Apošeptoli.

Co?

Apošeptoli, dvanáct apošeptolů z bible.

Apoštolové!

Ano, apošeptoli, a ti tam jsou, to ty sochy.

A nějaká květinová výzdoba?

Žádný květ, žádný výzdoba. Nic.

To je tedy ale ponurá restaurace, že.

Ano, nic. A vepředu je takové... obraz. Víceméně.

Obraz?

Není to obraz. Je to víc obrazů. Takové... takhle a takhle, velké.

Velký obraz? A jak se tam vaří?

Vaří?

Vařit, jídlo, jíst.

Proč jídlo?

Alechandro, soustřeď se. Co děláš v restauraci? Prohlížíš si sochy?

Sochy, ano. A to... taky... e... požhnání?

Požehnání? Alechandro, vždyť ty mi popisuješ kostel!

Ano ano, kostel. Belgický. V kostele se nejí.

11 komentářů:

  1. Vivat Alejandro! Se mnou chodil kdysi na finštinu Číňan, ale popisovaných kvalit rozhodně nedosahoval...

    OdpovědětVymazat
  2. Finsky mluvící číňan, no potěš. Uznejte ale, že nastíněný koncept ponurého restauračního zařízení má něco do sebe...

    OdpovědětVymazat
  3. Len toľko som chcela, Peter, že vôbec mi toto nejde proti mojej pomyseľnej srsti. Alé, chinin, alé!

    OdpovědětVymazat
  4. Hans: blbý je, že by se v takové restauraci podávala asi jen poslední večeře:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ale ne, každou neděli by se tam scházeli labužníci na amirstanského beránka.

    OdpovědětVymazat
  6. Jak se řekne francouzsky kostel?

    OdpovědětVymazat
  7. Tak nevím: Smilla mi tvrdí, že když jsem to před lety vyprávěl jí, mluvil jsem o Mongolovi a ne o Číňanovi. To jenom tak pro pořádek.

    OdpovědětVymazat
  8. nemôžem si pomôcť, Peter, ešte raz som musela.

    OdpovědětVymazat
  9. Ještě jednou budeš muset a já snad přihodím i příhody té naší Číňanky... A jak Fiksu pojka jistě tuší, to bude teprve maso.

    OdpovědětVymazat
  10. Kdyby se to odehrávalo ve Švýcarsku v letech kolem r.1995, tak Alejandro klidně mohl navštívit experimentální restauraci jménem "Blindenkau" - v překladu něco jako Slepá Kráva. Vše se zde odehrávalo za hluboké tmy. Jen schody by zde asi nebyly - bylo to bezbariérové zařízení. Myslím v Zurichu. Zajímalo by mně, zda dosud funguje a jak číšníci pozn ají, že servírují správné menu správným lidem. Úkol pro Alaejandra. :):):)

    OdpovědětVymazat