Lehký dotek zimy

(od našeho stálého dopisovatele)

$$OBR3496$$ Osmá zima. Zase je nejlíp na topení. Svět upadl do černobílé a venku poletují ty divné věci, které studí do kožichu.

Nemá cenu je lovit. Zato holuby ano. A vrabčáky, jenomže ti jsou až támhle na stromech, nedoskočitelně daleko. Holubi občas zalétnou až na parapet. Ale vždycky se vyplaší.

Otevřeš okno? Zkusím zjistit, jaké to tam je. Parapet je zapadaný sněhem. Tlapy se do něj boří a na polštářcích to pak studí, je potřeba tlapu rychle vytáhnout ze sněhu a zatřepat s ní, a pak hned s druhou, a znovu a znovu, jak v nějakém podivném rituálním tanci.

Nic se neděje. Vrabčáci vřískají, holubi dnes chybí. Žádné novinky, až na tu zimu. Ovšem toto! Havrani, kovově lesklí, parádní, černí, velcí. Ulovit havrana, hm, to by bylo něco. Jen přileť ještě trochu blíž, ať tě můžu drapnout! Nechce se mu. Takovou krásnou smrt jsem mu přichystal a ono se mu nechce.

Letí pryč a vrabčáci se zase posmívají, chuligáni. Tak nic, ještě zapózovat na fotografii a zase domů, k topení. Ale ti havrani...

2 komentáře: