Nezlobte se, jsem tu cizí

Když jsem psal Těžký život bloggera, nepsal jsem o sobě. Ale všichni mě utěšovali, ať si to tak neberu. Teď píšu o sobě. Tak doufám, že se vytáhnete, bando bloggerská!

Padlo na mě totiž, že se mi neděje žádné velké téma. Jistě, mohu psát o svých drobných příhodách, ale přiznejme si na rovinu, že to není žádná velká sláva. Lidé z České televize už mě přestali číst minulý týden, a teď už se ve statistikách neobjevuje ani ta Mafra... To se ani nemusím stříhat, když o mně nikdo nebude natáčet dokument.

Mohu veskrze vtipně popisovat, jak jsem si koupil dvě barvy na vlasy a teď nevím, kterou použít.

Mohu se svěřit s tím, že si chci koupit počítač Shuttle, ale vy byste mi to akorát rozmlouvali.

Ze skvělého článku o autech taky sešlo, protože i když jsem se moc a moc snažil, žádnou škodovku jsem nepotkal (natož se spojlerem). Ale aspoň bych se mohl pochlubit tím, jaký jsem nešika, že ani neumím vyměnit čepy u auta.

Jsem totiž takový manuální antitalent. Když jedu na mém krásném bicyklu, něco mi tam hvízdá a píská. Experimentálně jsem ověřil, že to dělá zadní kolo. Chvíli jsem na něj koukal a usoudil jsem, že by to mohlo přestat, když si toho přestanu všímat. Už to hvízdá tři dny, má taktika tedy není moc úspěšná.

A navíc se ani nemůžu zúčastnit žádného bloggerského srazu, kde bych mohl tiše sedět, popíjet gin&tonic a zoufat si, do jaké společnosti jsem se to zase přimotal.

Včera přes den jsem se těšil, jak dneska popíšu pondělní senzační mejdan. Ale to neznáte zdejší mejdany. Kromě piva (které nepiju, a proto jsem na něj zapomněl) jsem měl snad všechno, včetně slivovice z jižní Moravy, dokonce jsem investoval i do nealkoholických nápojů. Po stručném představení svého baru se ozval skromný dotaz: Nebyla by sklenka vody? Aspoň že to chtěli s ledem...

Jednomu jedinému člověku jsem nakonec tu slivovici přece jen vnutil. To znám, prohlásil. Ti Španělé jsou ale náfukové, pomyslel jsem si. Ukázalo se ale, že jeho sousedi Slováci včera pořádali BBQ.

Tak vidíte, skutečně nemám žádné velké téma. Vypadl jsem z Top50 a asi mi nezbyde nic jiného, než vytáhnout nejtěžší kalibr: své příhody ze střední školy. Jak jsem málem dostal trojku z mravů nebo Jak jsem málem zabil spolužačku. Ale vidíte, stejně to není žádné Téma, všechno je to jenom "málem". Než se však odhodlám k popisu těchto a jim podobných příhod, pochlubím se vám se svými vydařenými úlovky zajímavých blogů.

Jsou to blogy, jaké bych už nebyl schopen psát. Píše je totiž mládež a já jen fascinovaně zírám na jejich stylistickou vytříbenost. Dokáží myslet nově, tj. jinak než já. Někdy skoro až nestíhám a zdá se, že to asi bude horší a horší... Ale opravdu se mi to líbí. Snad ty svoje deníčky budou nějaký čas udržovat.

Hublog: http://martin-h.webpark.cz/blog/

Milý deníčku: http://www.bloguje.cz/blogy/petulka/