Hrůzná Anglie: Pomalost

Zase jsem se byl podívat v Anglii (a zase z donucení). Ta země mi nějak nesedne, takže se nedivte, když si budu jen stěžovat.

Nejvýrazněji se pomalost (a důkladnost) projevuje u servírování jídla. Začíná to už na palubě British Airways. Servírovat se začíná málem ještě před přistáním a na spořádání jídla máte sedm a půl minuty.

Když vám letušky nabízejí sendvič, je to ještě v pořádku. Můžete si vybrat sýrový nebo vajičkový. Jenomže pak chcete k pití džus. Letuška se ujistí, že opravdu chcete zrovna ten jablečný, tedy ten, který právě došel, načež se jakousi posunkovou řečí snaží zkontaktovat druhou letušku na konci letadla. Úspěšně před sebou do vzduchu modeluje krabici a jablko, a za chvíli je tu jablečný džus.

Jsme ale teprve na začátku. Do džusu si můžete přát led. Plátek citronu. Kávu? Čaj? S cukrem? S mlékem?

A pak vedle vás sedí anglický gentleman. V tu chvíli pochopíte, proč všechno tak dlouho trvá. Hmm, džusy... a jaké máte druhy? Jiné nejsou? A co víno? To ne... Voda! Není příliš perlivá? Říkáte kávu... ještě popřemýšlím. No ano, s mlékem, jistě. A přece jenom ten džus! Jaké že máte druhy? Led? Jen maličko. Dva plátky. Děkuji. A! Trochu více té kávy, prosím.

Jenomže v letadle, tam nemůže být Angličan uspokojen. Mají příliš malý výběr. Zato druhý den v hotelu při snídani, to už je jiná: Dal bych si vejce. Smažená nebo míchaná? Kolik? Se slaninou? Prorostlejší? Toasty? Bílé nebo tmavé? Více nebo méně opečené? Trochu fazolí? Hash brown? Párečky? A nějaké ovoce k tomu? Slazené? Bílý jogurt? Džus? Čaj? Bude stačit Earl Grey?

Proboha! Chci se jenom nasnídat!!