Mám ječné zrno!

A mám rozežírací kapky.

A ty kapky kápnu na to zrno v oku, a ony ho rozežerou, že z něj nic nezbude.

Akorát že tak za deset minut po pokapání oka cítím, jak se mi ty kapky rozlévají vzadu v krku, na takovém místě, které nedokážu odborně popsat, protože na základní škole jsem zrovna chyběl a na střední jsme místo biologie soustružili.

Je to asi stejná záhada, jako s těma bramborama - osolíte vodu, a slané jsou brambory. A přitom tu vodu nevcucnou, ha. 

9 komentářů:

  1. To nejsou kapky, to je přece to ječné zrno, co do sebe nasáklo, a přece nevcuclo ty kapky. Pomalu se krkem stěhuje dolů do ... prostě dolů.

    OdpovědětVymazat
  2. to je toho, ječných zrn už jsem měl...no, dobrou polovinu sýpky!

    OdpovědětVymazat
  3. Mno, lepsi jecne zrno nez vysoustruzena spona v oku. (A utahni tu hlavu dobre, Olmere, at se nam, mrska, nerozebehne po dilne...)lobo: stycoon!

    OdpovědětVymazat
  4. To je zvláštní, zrovna tu příhodu o tom, jak jsem Jindřišce Smatanové málem urval hlavu, jsem na narozeninách vyprávěl!

    OdpovědětVymazat
  5. Hmm... si musim prohlednou spamkos, asi mi tam ta pozvanka na oslavu omylem spadla...

    OdpovědětVymazat
  6. Mas zrno - jsi zemedelec - mas narok na dotaci!

    OdpovědětVymazat
  7. Nosohltan. Osmóza. ;o)

    OdpovědětVymazat