Holandský metapříběh

Nebyl jsem v tom Amsterdamu dlouho. Ale stálo to za to.

Všechno jsem si pečlivě zapisoval na papír, takže jestli se mi to někdy podaří přepsat do počítače, máte se na co těšit.

Začal jsem už v letadle. Zarputile jsem se zabral do psaní, ale po chvíli jsem zděšeně odhodil tužku. Vždyť já tu popisuju své holandské příhody, a přitom pořád ještě sedím v letadle do Amsterdamu! Jak jsem hledal hotel, co jsem v němnašel, kolikrát jsem jsem se ztratil... Tak to ne, pomyslel jsem si, fikcí to tady zaplácávat nebudeš.

Ale pak mi došlo, že je to vlastně jedno. Ať o tom píšu předtím nebo potom, stejně se ty příhody stanou. Já totiž v každém městě zoufale hledám hotel a v každém městě zabloudím. A na podrobnostech až tak nesejde.

Stejně jsem ale tu fikci nakonec vyškrtl. Ale přidal jsem jednu báječnou soutěž, ve které budete moci vyhrát ohromující cenu.

Předkrmem před mým holandským extempore budiž, že jsem pár hodin před odletem viděl švédský film Fucking Amal, známý též pod méně ofensivním, zato však více poetickým názvem Show Me Love. Tyhle fucking filmy mají něco do sebe. Tenhle byl o dvou školačkách, které v sobě našly zalíbení. Amsterdam byl pro změnu plný chlapců.

I já v tom našel zalíbení. Symbolicky.

Žádné komentáře:

Okomentovat