Podruhé v tanečních

Váhal jsem, jestli mám jít znovu, ale nakonec jsem vyrazil a začalo se mi tam dokonce líbit!

Rodinná atmosféra pokračuje, učitel se všemi osobně přivítal, já se přivítal s Natálkou (-Bonsoir! -Bonsoir, cava? -Cava, et toi? -Oui.) a začalo se. Všimněte si, jak se ve francouzštině zlepšuju!

Do jivu jsme přidali další tři figury (už jich je tedy asi dvacet jedna), mám v tom fakt guláš. Ale sestava je z toho opravdu pěkná, když se nám to podaří nepoplést.

Pokračovali jsme v čače, Natálie už se začíná přizpůsobovat mému přímému kroku a nepřepadává mi do stran. Novinky jsem znal, takže bez problémů. Jenom to trénujeme na příliš pomalou hudbu, takže občas ztrácím švih.

A na závěr opět tango, tentokrát s balance a s promenádou. Natálie byla celá vyplašená, že to nemůže nikdy zvládnout, ale když jsme to třikrát zkusili a pokaždé bez větší chyby, musela uznat, že na tom mém vedení něco je. Standardní tance se mi zamlouvají mnohem víc než latinsko-americké, snad právě pro tuhle souhru. Já vím, že je to trochu macho, ale tanečnice smí dělat jen to, co jí cavalier dovolí. A já mám Natálku na velmi krátkém vodítku.