Den blbec

Chcete vědět, jak začala moje dovolená? Věříte na dny blbce? Já jo - tak dávejte dobrý pozor.

Zaspal jsem a přišel do práce znatelně později. Drobné pracovní lapsy byly jen předzvěstí ohavného večera. Odpoledne se spustil vydatný liják. Kdybych měl otevřené okno, to by byl průšvih, pomyslel jsem si. Naštěstí jsem si byl zcela jist, že ksem okno ráno zavřel. Vracel jsem se kvůli tomu ode dveří, takže jsem nemohl zapomenout. Jenomže! Já to okno zavřel špatně, vítr si s ním elegantně poradil a mě doma čekala louže. Loužička. Třikrát dva metry, nepřeháním! S vodou jsem z fungl nových parket setřel i lak, parkety se prohnuly, místy zčernaly a jsou mezi nimi třímilimetrové spáry.

Pustil jsem se do výroby salátu. Tuňák, rajčata, mozzarella. Protože jsem si nebyl jistý, kolik sýry mi doma ještě zbývá, den předtím jsem se mozzarellou dostatečně zásobil. Já vůl si ještě pochvaloval, že v ní není tolik vody jako v té předešlé. Ale jeden balíček z minula mi ještě zůstal. Vylil jsem z něj vodu a jak se tu hmotu krájet. Po chvíli mi přišlo cosi divné. Páchla. A byla hořká. Hodil jsem to všechno do koše a chvalořečil si, že jsem koupil novou dávku. Pořádně prohmatávám ten nový balíček a opět je cozi v nepořádku. Otevřel jsem jej a bylo mi jasné, že dnešní den ještě neskončil. Nad tím velkým nápisem MOZZARELLA totiž byl jestě jeden menší: toastový sýr s příchutí. Do salátu jsem znechuceně nakrájel ementál a šel se zhoupnout po parketách.

Den jsem zakončil vskutku luxusně. Byl jsem zrovna v koupelně a v ruce držel láhev s ústní vodou, když jsem dostal ukrutnou žízen. Ještě nikdy mě tak rychle nepřešla. Šel jsem potmě do postele a těšil se, že si ukopnu palec. Ale nic se mi nestalo. Svůj limit jsem už vyčerpal.

Na jak dlouho?