Pro vědu se člověk musí obětovat, a tak není divu, že neděli zaplácnu psaním velmi pikantního článku na konferenci.
Než jsem nastoupil na prodloužený víkend, byl jsem nucen si v práci změnit heslo. To jsem udělal, přišel mi mail, že mi heslo bylo úspěšně změněno, já zavřel Outlook, zamkl počítač a šel domů.
Dnes jsem napsal heslo, odemkl tak počítač, pustil Outlook a on chce heslo! V tu chvíli mi došlo, že něco není v pořádku. Počítač jsem totiž odemkl starým heslem. Jenomže na Outlook nefungovalo heslo staré ani nové.
Možná jsem to nové zapomněl! A tak tedy pro jistotu změním nové na novější. Ouha - špatné heslo! I na dvacátý pokus... Po půlhodině různých kombinací mých oblíbených malých a velkých písmenek, čísel a interpunkce se mi konečně podařilo namačkat tu správnou kombinaci. Už ani nevím, jaká to byla.
Takže heslo změněno, nové znám. A počítač už hlásí, že se mám přilogovat pod novým heslem. Zkusím - a problém, prý mám zablokovaný účet. Zoufale zkusím staré heslo. Je funkční.
A tak sedím u počítače, nesmím se odlogovat, nedostanu se k mailům, a každých pět minut na mě vyskočí hláška, že můj počítač používá někdo neoprávněný. Na jiný počítač mě to odmítá pustit a každou chvíli čekám, kdy tenhle počítač spadne a budu mít po legraci.
Ano, v takových těžkých podmínkách se dělá věda.
asdf
OdpovědětVymazat