Je to mrcha, vždycky se na několik dní ozve a pak dá zase pár měsíců pokoj. Doufám. Ale ne, opravdu jí nevyčítám, že místo nahoru rostě dopředu, plnou parou do sedmičky. Vždyť je moje.
A do toho ta Troja s B. P. Mám jít do kina už dneska nebo to počká do pondělka? Navíc mám dneska jeden menší mejdan s šéfkou Akademie věd. Ale mohl bych z něho nenápadně zmizet, hned jak dojde káva.
Nějak se ty akce hromadí. Slovenský velvyslanec při OSN mě zve na koncert, a do toho se ještě pozítří slavnostně otevírají ženevské vinné sklípky. Loňský ročník se prý obzvláště vydařil a já se bojím, že netrefím domů.
A přesto je v těchto radostných dnech někomu smutno. Pominu-li ty dva nešťastníky, kterým bleje kočka, ze všech stran se na mě sypou vzdechy těch, kteří dopisují svou diplomku.
Odpovídám s otcovskou shovívavostí. Přeci jenom, mou diplomku, sepsanou, svázanou a obhájenou, už dávno vzala voda. Ale byly při povodních i větší ztráty.
S potěšením konstatuji, že mí přátelé a známí mají nejrůznější zájmy a umožňují mi tak žít přiměřeně rozsochatý život, obohacený fakty a hypotézami z mnoha oblastí lidského života, od diferenčních schémat akustické třírozměrné vlny po divadlo lidí bez domova.
A v příštím životě chci psát diplomku na téma Vliv televizních Silvestrů na koeficient determinace strukturální barevnosti komiksů v ABC mladých techniků a přírodovědců.
Žádné komentáře:
Okomentovat