Docentka Helena Illnerová, předsedkyně Akademie věd ČR, je príma ženská. Její návštěva v Cernu se s výletem na Marešín vůbec nedá srovnat. Po příjemně neformální diskusi jsme se přesunuli k panu velvyslanci, který má ve své vile pár opravdu pěkných kubistických kousků nábytku. A tak jsme tam tak na terase pojídali zcela nekubistické kuřecí kousky na olivách a bylo nám dobře.
Někteří členové delegace Akademie věd byli trochu překvapeni, že nemáme píchačky, nebydlíme v ubytovně a nejezdíme do práce autobusem, ale rychle jsme si ty rozdíly mezi vědeckou prací tady a tam vysvětlili.
Pak nás tam někdo obcházel a nabízel nám každému osm set tisíc ročně, když se vrátíme. Ještě si to musím rozmyslet.
V sobotu místní vinaři slavnostně zahájili prodej loňského vína. Všude byly dégustations, hrála hudba, smažily se klobásy a palačinky, do toho svítilo sluníčko, co vám mám povídat. Ve velmi blízkém okolí Ženevy je asi sedmdesát sklípků, takže bych s dovolením průběh dne zbytečně nerozmazával.
A tento týden se pracuje jen tři dny. Děkuji ti, Ježíši, žes odčinil naše hříchy.
Nevěř jim :-) Tady na baráku je celých šest lidí, kteří mají víc než tři sta tisíc ročně. Leda že by ti pani šéfová uvolnila své místo. Můj vedoucí to řeší tak, že jede vždycky na měsíc pracovat do Francie a pak z toho tady půl roku žije. A vždycky mu tam ukradnou počítač a on si přiveze nový a lepší, protože se vedení univerzity zastydí nad zlotřilostí Francouzů a nějaký mu daruje. :-)))
OdpovědětVymazat