Jak jsem se odvděčil panu Enimenovi

Každý den alespoň jeden dobrý skutek, že.

Onehdá jsem dostal chuť na druhé BSG (bloggerské soirée genevoise), a tak jsem nenápadně rozhodil sítě.

Nenápadně proto, že kdybych to vyhlásil příliš nápadně, hned by se ke mně nakvartýrovali Enimen a Lobo. Při ceně 130 Kč za třetinku piva by je sice přešla žízeň, ale to pořád ještě nevylučuje, že by mi mohli udělat (a udělali by, věřte tomu) ostudu po celém baráku.

Šel jsem na to tedy chytře a zakomponoval jsem jakoby téměř nahodilou pozvánku do intelektuálně náročného textu. Navíc jsem si to pojistil u Terezy K., která slíbila, že Enimen dovolenou prostě v žádném případě nedostane.

Past byla nastražena a brzy lapila první úlovek, chci říct and the winner is Heol Loar avec Perkele, podrobnosti přijdou krátce po zápětí.

Jenomže pak mi to přišlo vůči oběma pánům trochu přisprostlé. Tedy vůči Lobovi ani tak ne, toho by T.N. stejně nepustila, ale vůči Enimenovi, který nemá na světě nic než tu squashovou raketu, ano.

A tak jsem vykonal dobrý skutek a hlasoval pro E. v anketě o nejkrásnějšího českého bloggera. Anketa je to pochopitelně zcela zcestná, to už bychom mohli diskutovat o tom, kdo má nejkrásnější pravou horní čtvrtinu těla, ale nešť, modré políčko mám vybarvené a víc po mně nemůžete chtít.