Nikola Hořejš ve svém článku Budou Iráčané žalovat okupační mocnosti? (infoservis Člověka v tísni) upozorňuje na aspekty irácké situace z hlediska mezinárodního práva. Cituji:
Některá "nedorozumění" armády vedou jen k ponižování, například když američtí vojáci dávají nohu na hlavu zadrženého, což je bráno jako smrtelná urážka, nebo když dělají osobní prohlídky žen.
...
Ochrana civilních obyvatel je přitom hlavní zásada humanitárního práva.
...
Proč je řeč o okupantech? Koaliční jednotky v Iráku vedené USA a Británií nemusí totiž brát ohledy jen na ustanovení, která chrání civilisty ve válce. Vztahuje se na ně i rozsáhlý seznam povinností určený pro okupační mocnosti. Kamenem úrazu je rezoluce Rady bezpečnosti OSN s číslem 1483, ve které OSN vyzývá státy, aby se účastnili obnovy Iráku, ale nepřiznává koaličním silám žádný určitý mandát a navíc nazývá USA a VB "okupačními mocnostmi". Na ně se vztahují ustanovení IV. Ženevské konvence, která mají chránit okupovanou zemi.
...
Okupační mocnosti mají povinnost udržovat pořádek, zamezit drancování, vymáhat právo, zajistit jídlo a léky, chránit majetek a nemají právo využívat okupovanou zemi ke svému prospěchu. Podle Scheffera riskují Američané odpovědnost za odmítnutí vstupu zbrojních inspektorů OSN do Iráku v ranné fázi okupace, za nezajištění dodávek vody a elektřiny, a mohou být žalovány i v případě, že by vydělávali na irácké ropě, nebo udělovali koncese na její těžbu. Možná z toho důvodu vydal v březnu prezident Bush nařízení, že americké ropné společnosti budou v Iráku imunní vůči veškerým žalobám. Pravděpodobnost, že by Iráčané žalovali svoje okupanty je dosti teoretická, přesto by bylo lepší, aby měla koalice mandát OSN. Mohlo by se totiž stát, že by žalobu Iráčanů podpořil jiný stát - některý z velkých věřitelů Iráku, pokud by měl pocit, že okupační mocnosti chtějí na Iráku vydělávat.
...
Ničím výjimečným nejsou výslechy za pomoci "lehkého" mučení, stejně jako použití tzv. kazetových bomb nebo ochuzeného uranu. Podle rozhovorů pracovníků humanitárních organizací s místními lékaři byli kazetové bomby příčinou většiny zranění civilistů v Iráku i Afghánistánu. Jsou to bomby obsahující stovky malých náloží, které se po dopadu rozletí do velké vzdálenosti. Nesplňují tak pravidla pro konvenční zbraně, které mají napáchat co nejméně "vedlejších" škod na civilistech. Ochuzený uran byl použit již v první válce v zálivu v roce 1991, po které v oblasti zbylo asi 400 tun tohoto mírně radioaktivního materiálu. Tento materiál na jednu stranu umožňuje přesné zasažení vojenských cílů, ale zároveň má vliv na zdraví celé populace. Podle zprávy podkomise OSN z roku 2002 tato zbraň porušuje všechny důležité konvence humanitárního práva a navíc způsobuje ekologické škody.
...
Vážnost všech těchto chyb bledne ve srovnání se zločiny proti lidskosti, kterých se dopouštěli svržené režimy v obou zemích. To však není důvod, aby se mezinárodní právo ignorovalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat