Těšil jsem se, jak tento měsíc černošských příspěvek zakončím vesele, ba i trochu pikantně. Ale není mi přáno.
Dnes ráno zemřela Larisa Reisnerová.
Za okny řádil mohutný podzim. Mlha ustoupila, na horách roztál sníh, v jednom okamžiku listí zazářilo a kleslo, a bylo pěkně a smutno.
Pustil jsem si Elgarův houslový koncert a koukal na ten smutek z okna. Snad bych tam mohl stát věky.
Co bude dál? Kdo teď přijde?
Žádné komentáře:
Okomentovat