Pozitivismus horší autenticity

Všichni se radujeme, jací jsme dobří. Tvoříme celek, mladý, krásný,
jednolitý. Tančíme ve společném kruhu, ale každý ve své izolaci bojíme
se druhého dotknout. Bojíme se hádek, bojíme se polemik. Bojíme se žít.


Neumíme soudit, od toho tu nejsme. Radujeme se ze všeho, co je,
protože to je, i z toho, co není, protože to není. Současnost je cílem.
Běhání v kruhu, toť volání po vývoji. Vyhovuje, vždyť nebolí.


Spokojené heslo: Neubližovat! Obnažte bělobu kostí: Jsou zlomené!
Usmívat se na každého, všichni myslí dobře, však nemyslet je ještě
lépe. Neubližovat! Ta ohavnost nehodí se do radostí.


Všichni ruku v ruce, však v rukavicích kožených. Vzývání bůžků!
Být proti, žádné pomyšlení. Pro potřebu zbožštění klanět se a
přizvukovat. Bez znalostí, ej, zvrácenost myšlenek!


Revoluce rovnosti, bojujme za ni, ať nás třeba i sežere. Iluzorní
svoboda nás pohltí. V rovnosti moc i nemoc dneška. Všem rovnost, k čemu
nápady, co vybočují. Však nehanět, jen zatloukat. S úsměvem!
Možno mlčet i dělat bordel, však třeba tvořit současnost, budoucí
samo přijde, kéž bude stejné. Řekni slovo, útok na svobodu rovnosti.
Zánik bez ublížení.


Vítej, mezku! Zvětšit kruh!

Žádné komentáře:

Okomentovat