Sobotní rozjímání o Kristu

Minule jsme si ujasnili, co znamená nutně a možná a přijali jsme první dogma: Z dobra plyne jen dobro.

Dogma na dnešní den je: Opakem dobra je zlo.

Tím se myslí, že pokud mám dvě opačné vlastnosti, jen jedna z nich může být dobrá.

Dnešní zamyšlení je nadmíru poutavé. Tvrdím totiž, že pokud existuje nějaká dobrá vlastnost, tak je možné, že někdo tuto dobrou vlastnost má.

Platí toto moudro? Co by se stalo, kdyby neplatilo, tedy kdyby existovala nějaká dobrá vlastnost a přitom nebylo možné, že by ji někdo měl? Podle naší definice možného by to znamenalo, že tuto vlastnost nutně nikdo nemá. Když tedy víme, že ji nutně nikdo nemá, mohli bychom z toho, že ji někdo má, vyvodit cokoliv (neboť to není pravda, takže je to stejně jedno). Tak vyvoďme třeba vlastnosti být zelený a nebýt zelený.

Říkáme tedy, že nutně když někdo má naši dobrou vlastnost, tak je zelený, ale také že když má naši dobrou vlastnost, tak není zelený. (Co bychom to neřekli, když víme, že nutně tuto dobrou vlastnost nikdo nemá.) Protože ale podle prvního dogmatu plyne z dobra jenom dobro, je dobré být zelený, ale také je dobré nebýt zelený. Podle druhého dogmatu ale opakem dobra nemůže být dobro, čili nemůžeme z naší dobré vlastnosti odvozovat zelenost i nezelenost, tedy neplatí, že dobrou vlastnost nutně nikdo nemá, tedy je možné, že ji někdo má.

Důkaz dnešního zamyšlení je hotov, příště si, bratři a sestry v Kristu, zadefinujeme Boha.