Ludwig zívající a číhající

Tak tedy konečně fotka! A na závěr hrátky se zvířátky.

$$OBR4605$$ I když se v poslední době snažím důsledně fotodokumentovat Ludwigův život, některé důležité záběry mi stále chybí. Ludwig lámající vaz umělohmotné myšce se prostě vyfotit nedá, je příliš rychlý.

Mezi další nezaznamenatelné (protože rychlé) momenty patří naše hra s vanou. Ludwig se schová do vany, já se skrčím před vanu a číháme na sebe. Já opatrně zvedám hlavu, nakukuju přes okraj a Ludwig se snaží co nejvíc schovat. Koukám do vany a tvářím se, že jsem ho nenašel, a tak zase hlavu schovávám, v tom okamžiku Ludwig zvedá hlavu, nakukuje přes okraj a já se snažím co nejvíc schovat.

A tak si hrajeme na skákající židy, až v jednom okamžiku, kdy zase já nakukuju, se dostaneme do přímého očního kontaktu. Ludwig je malý, maličký, nejmenší na celém světě, ale celý napružený a místo očí má velké černé koláče. Fixujeme se pohledem, ani se nehneme, a já to nevydržím a trochu cuknu hlavou.

Napětí bylo porušeno, pružina pod Ludwigem se uvolní, Ludwig vyskočí, přeskočí mě a zběsile pádí k Neumětelům. Než se zvednu ze země a dojdu do pokoje, už je vydýchaný,  spokojeně leží, trochu mrská ocasem, kdybych snad chtěl ještě trochu provokovat a znuděně se na mě dívá: Zase sis hrál v koupelně na číhání, co? Jak malej...

Jiné momenty nelze vyfotit, protože jsou příliš krátké. Než stačím najít foťák, už je to pryč. Sem patří právě zívání. Zív a nazdar, nemám čas.

Odbočka: Existují však i situace zcela profláklé. Fotka LW se myje 216.jpg nebo LW spí 683.jpg už ale opravdu nemá ty grády.

Zívající fotka vznikla náhodou. Ludwig se uvelebil na reprobedně, což již delší dobu neudělal, tak jsem našel foťák, sundal krytku, vysunul objektiv - a během té doby si Ludwig své pózování rozmyslel a skočil nahoru na skříňku. Foťák už sice v pohotovosti, ale naprosto zbytečně, když v tom - Ludwig zívnul! Jenom na maličko, na zkoušku. A pak podruhé, cvak!, a potřetí, cvak!

Takové zvířecí zívnutí, to není legrace. Nejdřív otevřete tlamu, že už to víc nejde. Pak jí otevřete ještě jednou tolik, a když už vám hrozí vylomení z pantů, ještě co nejvíc stáhnete koutky dozadu a jazyk stočíte do ruličky. No a takhle musíte chvilku vydržet, než si vás vyfotím.

6 komentářů:

  1. Hrátky s vanou ....vyvolaly ve mně vzpomínky na našeho prvního kocourka, pamatuješ?

    OdpovědětVymazat
  2. hrátky se zvířátky? ty já si představuji úplně jinak:-) zkus se nad tím zamyslet:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Není Ludwig jako Friedrich, tak bacha, to bych se musel malinko zamračit...

    OdpovědětVymazat
  4. s eliotem(mainecoon)jsme podobne na sebe cihali, kdyz jsem se koupala ve vane. kdyz na me poprve zautocil, malem jsem se utopila sokem. ackoli byl eliot jinak mirumilovny az blby, pri hre na schovavou fakt utocil. koupani ve vane chapal jako vyzvu, a tak tam vsemozne otravoval, mainecoons se totiz neboji vody.

    OdpovědětVymazat
  5. Ludwig se vody bojí, a jak. :-) A když mi z vany poprvé vyskočil na hlavu, tak jsem se zase bál já...

    OdpovědětVymazat
  6. Tip: Při zývání se pozorně koukej na ten kočičí jazyk.

    OdpovědětVymazat