Nepříjemný rozhovor

-Kde jsi byl?
-V práci.
-Tak dlouho?
-Zdržel jsem se.
-A to nemůžeš něco říct?
-No tak jsem se zdržel v práci! Nech mě být.
-Počkej, kam jdeš? Snad s tebou mluvím, ne?
-Chci se natáhnout. Copak nemůžu mít chvíli klid?
-Já tu na tebe čekám! Co jsi dělal tak důležitýho v práci, o víkendu?
-Předělával jsem Chinin, vždyť to víš.
-Jistě, on je Chinin vždycky na prvním místě, že, Chinin je vždycky důležitější, že?!
-Tak promiň... Co mám teda dělat?
-Večeře nebude?
-Jo, jasně, přijdu utahanej z práce, chci si sice odpočinout, ale rád ti připravím večeři.
-A nezdá se ti, že by si dnešek zasloužil trochu speciálnější večeři?
-Ježiš co zase? Proč speciální? Děje se snad něco speciálního?
-Ne, samozřejmě, vůbec nic. Dnešek je den jako každý jiný!
-Nebo snad... jo aha, ty narozeniny...
-Ne, ne, vůbec nic se neděje, nic výjimečného, jenom "TY NA-RO-ZE-NI-NY" a ty si můžeš jít klidně lehnout!
-Tak promiň...
-Promiň! To je všechno, co mi řekneš? Promiň?
-No tak já...
-Ale jistě, to je totiž všechno, na co se vzmůžeš! Na to svoje "promiň" a pak o tom ještě napsat do toho svýho Chininu!

Ludwig Wolfgang Pontmercy, hrabě de La Fere, oslavil své sedmé narozeniny.