Servis

Odvezl jsem auto do servisu na každoroční prohlídku.


No tak podívejte, podle toho, co tu všechno musíme udělat, to bude asi za takových 14 tisíc a večer si pro to přijďte, jó? To telefonní číslo platí? No tak my vám možná ještě zavoláme.

Do práce jsem jel sockou a bylo to osvěžující. Pak se ozval telefon.

No jo, to jsme my, servis. Tak heleďte, víte, že máte v háji lambda sondu? No a taky brzdy musíme vyměnit, komplet. Jo a trochu to tam dole prosakuje, takže to taky spravíme. Nebojte, víc než 35 tisíc to nebude. Tak večer přijďte.

Večer jsem přišel a viděl, že se servis opravdu ze všech sil snažil. Dokonce si naúčtovali jen 34 tisíc. Zaplakal jsem, zaplatil, pořadí už si přesně nepamatuju, a odjel.

Jo a pozor, ty brzy jsou fungl nový, takže nebrzdí, na to bacha! volali za mnou. A měli pravdu.

Stále ještě v slzách jsem vybral svou poštovní schránku a vykoukla na mě složenka, mrcha. Šest tisíc doplatek za topení? Se snad zbláznili! Ale co, když člověk ví, jak vydělávat, musí také vědět, jak utrácet.

Šel jsem tedy druhý den na poštu, strkám panu pošťákovi za přepážkou složenku, šest tisíc, on na mě kouká jak na bublifuka a že ode mě v žádném případě peníze nepřijme!

A sahá do přihrádky, odpočítává šest tisíc, přidává je k těm mým penězům a ať si to všechno vezmu a táhnu.

Jsem nějak mimo. Vždyť já chci jenom zaplatit složenku, špitnu. Pán se široce usměje. Mesjé, soustřeďte se. Toto není složenka, toto je šek! Já vyplácím peníze vám! Chápete? Složenka - šek - složenka - šek. To jsou různé věci!

Blekotavě mu poděkuji a s dvanácti tisíci v kapse se potácím ven. Což je praktická ukázka toho, že mít a nemít šest tisíc, je opravdu dvanáct tisíc rozdíl. Teď už jenom vymyslet, za co ten rozdíl utratit.