Jaká jemná konverzace!

Setmělo se. Mraky. Dětská ruka bloudí po skle. Černo. Titulky. Smyčcový kvartet. Haló, my chceme zvuk! A tak se film zastavil.


Po deseti minutách byla technická závada opravena a jelo se znovu. Mraky, dětská ruka. Kolya.

Sestříhaný Kolja s anglickými titulky.
- Naše je červená.
- Prosím tě, vždyť je celá červená. Naše je krásná.
- Naše je červená.

A tak různě. Zubaté se, milej zlatej, smálo taky jen těch pár Čechů v sále. A jeden z nich je trochu hlučnější. Ha ha ha hýk hýk, dusí se smíchy hned ze začátku. Ty vole, to je kost! komentuje violoncellistku, a když jí Louka sundá kalhotky, plácne se do stehen: No já snad začnu hrát na cello!

Ach, ta jemná konverzace... Abyste pochopili, to ty titulky: What a fine conversation it is with you! V původním znění: Doprdele, s tebou je taky domluva!

Charles Bacon řekl: Nastal čas sbalit si čemodan.