Sbližování

Fíha, to je ale velký byt, pomyslel si Ludwig, když jsem jej poprvé přivedl do našeho chomutovského hyperbaráku. Hle, nepřítel, pomyslel si Colombo, pán pevnosti.


$$OBR10407$$ Kočky to mají jiné než lidé. Přijdete k někomu poprvé na návštěvu a jste nesmělí. Mohu dál? Odložit si kabát? Děkuji pěkně. Sednout? Ó, děkuji, nechci obtěžovat, rád postojím.

Přivedete novou kočku, ta se rozhlídne a řekne si, jo, tady se mi bude líbit. Tady se budu válet, tohle budu drápat, tady je koukám další kočka, no však ona si zvykne.

Ta další kočka, která do té doby chudinka vůbec netušila, že by snad její domácí pozicí mohlo něco otřást, je v šoku, snaží se bránit zuby drápy. Ale ten nový pošuk si z toho nic nedělá, zvesela se prohání po cizím území, jako by mu již dávno patřilo.

Celé teritorium ohlídat nelze, a tak to nakonec skončí tím, že si původní kočka vybere jednu místnost a zuřivě se posadí ke dveřím. Klidně si seber celý byt, ale tahle místnost je moje, tu si ubráním!

Dohoda je akceptována oběma stranami. Colombo trůní ve dveřích sestřina pokoje a Ludwig přeměřuje své nové útočiště. Kolem těch dveří vždycky jen proběhne, aby snad Colomba nenapadlo, že má zájem lézt dovnitř.

A tak tedy Colombo poleví v ostražitosti a dojde se napít, na záchod, protáhnout tělo. V bytě je klid. Po chvíli se vrací ke dveřím a usazuje se na strážním místě.

Něco šustne. Kde vlastně je ten zlotřilec? Colombo se otočí a zornice se mu roztáhnou. Ten parchant! Ludwig se vyvaluje na posteli. Hm, jak jsem se sem vlastně dostal, ani nevím... no ale když už jsem tady - nechtěl bys laskavě vypadnout?!

Colombo utíká. Je vyhnancem ve svém vlastním bytě. Už mu tu vůbec nic nepatří.

A pak někdy nastane ten zlom. Proběhnou kolem sebe, ani neprsknou. Za hodinu běží vedle sebe. Očuchají se. Božínku, ty jsi ale špinavý! A začnou si láskyplně olizovat hlavy.

Tím končí lidské radosti. Nyní už nerozlučná dvojka běhá po bytě dvojnásobnou rychlostí, ničí trojnásobně víc věcí a čtyřnásobně víc váží, když vám v noci skočí na břicho. Je konec mazlení s lidmi. Díky, vystačíme si sami. Noste žrádlo a nazdar.