Krátce poté, co sebou ta mrtvola párkrát škubla, nás taxík odvezl od Stadsschouwburgu k malé hospůdce.
K našemu hotelu to bylo jen přes kanál, a tak jsme v té noci venku seděli, vykládali a popíjeli. Bylo teplo, ale obsluha pro jistotu nažhavila teplomety.
Áá, zaklonila se Sylvia, záře reflektorů! A byla v ní grácie Cate Blanchettové, když předvádí Katharinu Hepburnovou. Její tvář mi v tu chvíli přišla tak povědomá...
Kolem půlnoci se s námi rozloučila. Krása něco stojí, minimálně ten spánek, smála se, a pak už nám jenom zamávala a naskočila do taxíku.
Chvíli jsme zůstali potichu. Sylvia je velká a slavná herečka, řekl pak náš průvodce a hostitel, a mně bylo trapné, že jsem strávil večer se slavnou herečkou a ani nevím, kdo to byl.
Ale tu musíte znát, pokračoval, každý v Čechách ji zná! Sylvia, Sylvia, znám já nějakou Sylvii? Ale jak se zaklonila, jak otočila hlavu...
Možná jste příliš mladí, ale vaši rodiče ji určitě znají. Otcové zcela jistě, jen se jich zeptejte, jen se dívejte, jak se budou tvářit, až jim řeknete, že jste strávili večer se Sylvií Kristelovou.
No jistě, to byla ona, Sylvia Kristelová, Emmanuella! Kdepak příliš mladý, jen ta paměť už selhává...
Žádné komentáře:
Okomentovat