Jak se Alejandro urazil

A to už skutečně není vtipné.

Alejandro je především kliďas, nic jej nerozhází. Pravidelně chodí pozdě, a než si důstojně sedne, pečlivě odloží svou bílou šálu, kterou má i ve třicetistupňových vedrech omotanou v několika vrstvách kolem krku.

Ve čtvrtek jsme dostali za úkol napsat na papír koncept emailu, ve kterém kolegovi oznamujeme, že se nemůžeme dostavit na schůzi.

Ahoj,
bohužel zítra nemůžu přijít.

Ahoj,
připomínám, že mám zítra dovolenou, takže nepřijdu.

Ahoj,
je mi to líto, ale zítra nepřijdu, jsem na jiné schůzi.

Alejandro byl poslední, a než na něj došla řada, měl už popsanou a obtaženou půlku stránky.

Ehm ehm, odkašlal si, a počkal, až se všichni ztišíme.

Vážený pane,
dovol mi, abych odmítl tvé pozvánku. Domnívám se, že navrhovaný čas je neakceptovatelný a nepřípustný. Naneštěstí musím zpracovat správu, a proto tuto schůzi zamítám z nedostatku časů.

Učitelka třeští oči. Stačí, stačí, šeptá, a pak ponuře hledí k zemi. Po chvíli se odhodlá. Má někdo nějaké komentáře?

Giuseppe rozhodí rukama. No, přišlo mi to takové... bizarní.

Koukám na Alejandra. V očích má psí žal. Chápu to, tolik úsilí do toho vložil, a co se dozví? Že je to bizarní. A ani to nedočetl do konce, přerušili jej v půlce.

Učitelka vzdychne. Mesjé Alechandro...

Ale v Alejandrovi se to zlomilo. Pokládá propisku a krčí rameny. Když je to bizarní, tak je to holt bizarní, říká a kouká z okna.

Jak byl ten začátek? vyzvídá učitelka, ale už je pozdě. Ne, to je v pořádku, říká Alejandro, nic se neděje, a schovává svůj text.

Tak počkej, chci ti to opravit - Je to bizarní? No tak to tak prostě je! A do konce hodiny už neřekne ani slovo.

V pondělí přichází Alejandro zase pozdě, tak prošvihne, když čtu svůj domácí úkol na hypotézy (a nutno říct, že věta "Kdyby byly v prdeli ryby, nemusely by být rybníky." opravdu zaujala).

Máš úkol? Ne, odsekává Alejandro, nic jsem neudělal.

A mluvil jsi alespoň o víkendu francouzsky? ptá se učitelka, ale už si při tom něco rovná na stole, byla to spíš řečnická otázka.

Jo, cedí mezi zuby Alejandro, mluví tak tiše, že jej snad slyším jenom já. Celý víkend jsem si povídal sám se sebou!

5 komentářů:

  1. Jak bizardní a obskurdní...

    OdpovědětVymazat
  2. Tolik snahy a zbytečně...(

    OdpovědětVymazat
  3. Jak se vlastne rekne francouzsky prdel?

    OdpovědětVymazat
  4. To se přece učí už na první hodině, že si nesmíš plést mersi boku a mersi bokü (děkuji, pěkná prdel).

    OdpovědětVymazat
  5. tak teda mersi bokü :-D

    OdpovědětVymazat