Nečekaná nabídka

Víš, mám malá prsa, řekl mi kamarád, a posmutněl. A navíc jsi stejně zadaný, dodal.


Pak si šel dát studenou sprchu. Asi mu dělá dobře na pleť. A já si vzpomněl na tu dámu, kterou jsem potkal v drogerii pod Mírákem. Do poledne zbývalo pár minut a já chtěl přijít zcela přesně...

Stála přede mnou ve frontě u pokladny, a mně na ní bylo pořád něco divné. Oči? Řasy jak mrkací panna? Ne, byl to ten šedý nádech tváří.

S vychytralou výmluvou "Netlačte se na mě tak!", kterou jsem adresoval těm za mnou, jsem se k ní přitočil - a bylo mi to jasné. Ráno se holila, ale roste to rychle. Překvapeně na mě pohlédla. Fakt, že za mnou nikdo nestál, jsem úspěšně bagatelizoval povzdechem a neutrálním pohledem na hodinky.

Díky, řekla pak ona dáma barytonem směrem k pokladní, která jí vracela drobné, a odcupitala ke dveřím.