Ve své citlivosti se nebráním zábavě, ba ani té nevkusné. Obhrouble a poťouchle komentuji pseudomoudrosti Lidových novin a dělám i horší věci. Dnes se například navezu do White Doga kvůli jeho článku Chinaski - co mi na nich vadí. Článek je zařazený do rubriky Šlendrián, což přesně odpovídá, nikoli však textu rádoby kritizovanému, ale textu rádoby kritizujícímu.
White Dogovi totiž záští bělají klouby (oj, to jsem dnes vtipný). Text písničky 1970 označí za ultrastupidní a následně dílo tzv. analyzuje, podrobí důkladnému kritickému zkoumání. Což se vylučuje.
Teď budu děsně chytrý a děsně vážný. Kritik nechť si vybere: buď ať zkoumaný objekt prostě zavrhne jako břečku, kýč nehodný zkoumání a debatování, nebo ať jej zkoumá a debatuje, ale s vědomím (hyperchráněného) kooperativního principu. Čímž mám na mysli to, že kritik předpokládá, že kritizované má smysl, že o něčem vypovídá.
Odbočka: Klasický příklad kooperativního principu v rozhovoru: - Jak to jde Jiřímu ve škole? - Bývá dochvilný. Předpokládáme, že odpovídající spolupracuje a skutečně odpovídá na otázku (a usuzujeme, že to tedy s Jiřím nebude žádná sláva). Stejně tak předpokládáme, že Picasso maluje čtverečky proto, že se tím snaží něco sdělit, a ne proto, že neumí malovat kolečka. V takovém případě (v případě uměleckého díla) je kooperativní princip hyperchráněn.
Spíš než po verších, je vhodnější text písně (či báseň) posuzovat jako celek. Jistě, můžeme se vysmát autorovi verše "Tygře, tygře, žhavě žhneš", protože tygr přece nerozumí lidské řeči, oslovení se opakuje (jaká vata!) a upozorňovat tygra na to, že hoří, je čirý nesmysl. Takovéto výklady prostě zákonitě míří špatným směrem.
A tak tedy White Dog nepochopil, že rok 1970 je pouze symbolem všech těch roků v socialismu, nepochopil termín Husákovy děti, protože Gustavu Husákovi se holt v roce 1970 žádné děti nenarodily (a s despektem přidat před funkci prvního tajemníka ÚV KSČ jen, to už zavání ztrátou paměti), nevšiml si absurdního dorůstání Husákových dětí do Kristových let a zcela mu uniklo, že fráze a tlachy jakej pán, takovej krám, nehas, co tě nepálí, co můžeš, sleduj z povzdálí jsou uvozeny veršem naši mi vždycky říkali.
Podstatou White Dogova příspěvku je prosté sdělení: Nemám rád Chinaski. Není třeba takové sdělení zdůvodňovat. Ale když už, tak by ty důvody měly být pádné a srozumitelné. A ne vycucané z prstu a kulhající na obě nohy, které si namohly při procházení webu Českého statistického úřadu.
Text písně 1970 jistě neaspiruje na Nobelovu cenu za literaturu. Ale zrovna v tvorbě kapely Chinaski jej považuji za jeden z těch hlubších. Je to povzdech těch (a nad těmi), kteří prožili mládí v socialismu, naučili se být pasivní a nevybočovat z řady. A ta lhostejnost k okolí jim vydržela až do dneška. A že je to sakra silný ročník.
Je to snad málo na jednu pitomou písničku?
Dnes velmi dobře! Pěkně rytmický styl, ne zcela ořezaný jazyk, málokdy se na webu vidí. Jen tak dál.
OdpovědětVymazatJá jsem sice o deset let mladší než Husákovy děti, ale stejně mi ten text přijde tak trochu nepodbízivě dojemný- myslím, že o procesu stárnutí - moudření by se dala složit větší sračka. Jen mi přijde, že ta písnička je slabá v tom, že nejsilnější sdělení - jak obsahově tak formou - není v refrénu. Ale jak říkám: "Je zádumčivý"
OdpovědětVymazatJsem ročník 70 a když jsem poprvé slyšel Husákovy děti běhal mi mráz po zádech jak přesně vyjadřuje moje pocity - plytká, nevýrazná doba, všichni měli podobné oblečení, souhlasili (naoko) se závěry nejrůznějších sjezdů a - hlavně jsme se snažili nevybočovat. Proč? Chtěli jsme prostě normálně (v rámci možnosti) žít. Chtěli jsme tak moc na jeden pitomej život? Ano, občas jsme byli jako ten text...nevýrazný
OdpovědětVymazatjsem \'silnej\' ročník 84 takže dobu husákových dětí komentovat nebudu....akorát jako maximální příznivec tvorby kapely chinaski se chcu ohradit proti kecům ramštajna dfense nebo toho whitedoga (nebo co,nevím jestli to je jeden a ten samý polobuzerant)ať se kluci pořádně rozhlídnou po nejen české hudební scéně,dyť je přítomných tolik opravdických sraček, které teprv stojí za to pořádně splut.
OdpovědětVymazat