Taková ostuda, páni hokejisti!

Zase jsme se do toho museli vložit, já a Lobo.

Někdy mám pocit, že kdybych to všechno nekontroloval, tuhle nepovzbudil, tamhle nepřitáhl opratě, tak snad ten dnešní svět ani nebude fungovat.

Stejně tak včera. Teprve poté, co jsme společně a nerozdílně vyhlásili poplach oranžového stupně, se naši hokejisti vzpamatovali a vědomi si toho, že oranžová přebíjí žlutou, dali Švédům gól.

Ale přístě už bez nás, pánové!

~

Juknul jsem pak na zprávy na ČT24. Moderátor ve studiu byl tak veselý, že málem ani nebyl schopen dokončit větu, něřkuli myšlenku, reportér na Staromáku divákům vysvětloval, že se tam fandilo, načež se jal vysvětlovat jak takové fandění probíhá. Jestli jsem to pochopil dobře, tak jde o jisté zvukové vlny, přičemž čím blíž je puk švédské brance, tím větší je intenzita a frekvence zvuku.

Z jakýchsi důvodů se poslední gól nepodařilo protlačit do obrazového zpravodajství, větu "čeští hokejisté zvítěžili nad Švédy 3:2" doprovázel obrázek rozveselých Švédů (to musí bolet, jak se poplácávají po těch helmách, ne?).

Moderátor nakonec diváky upozornil, že finále mohou sledovat na svých obrazovkách nebo mohou přijít na Staroměstské náměstí. Pragocentrismus jak vyšitý.