Francouzské NE políbilo větrák

Politologické komentáře jsou nudné, ohne sranda. Narozdíl od hodin francouzštiny.

Co si myslíš o francouzském hlasování, ptá se učitelka neopatrně Alejandra. Ona je totiž nepoučitelná, ale my ji stejně máme rádi.

Já mluvím pořád francouzsky, odpovídá Alejandro. Učitelka dál vyzvídá: Souvisí to nějak s mou otázkou? Alejandro přemýšlí, jak to říct lépe.

Nemluvím už jinými jazyky, pouze francouzsky.

Dobře, dobře, končím politickou diskusi. Procvičíme si hypotézy, podmiňovací způsob! volá učitelka a už si vybírá vhodnou oběť. Giuseppe, jaká je tvoje matka, má takové ty přehnaně mateřské sklony?

Giuseppe neví, co říct, nechce matku urazit. Tak řekněme, pokračuje učitelka, že máme ten bláznivě horký víkend, je ti vedro, a voláš své matce, aby ti poradila, jak se ochladit.

A tak tedy každý z nás postupně předstírá, že je Giuseppovou matkou, a radí mu různé věci. Být tebou, koupil bych si zmrzlinu. Co kdyby sis šel zaplavat?

Proč se neschováš do sklepa? To je má rada, všichni se smějí. Giuseppe je překvapený, proč by měl celý víkend trávit zrovna ve sklepě? Ale na to jsem čekal, hystericky jej obviním z neúcty k vlastní matce a prásknu mu telefonem.

Poslední je Alejandro. Marně protestuje, že není Giuseppovou matkou. To jsou nereálné hypotézy, Alejandro, to nevadí, minule jsme přece dělali "Kdybych byl kozou" a taky ti to šlo, přesvědčuje jej učitelka.

Ale Alejandro je vytrvalý, já jeho matku vůbec neznám, vykřikuje, co když řeknu něco špatně, něco, co by ona nikdy neřekla! Je to jen hra, jen na procvičení jazyka, nutí ho učitelka k odpovědi, až se tedy Alejandro odhodlá a přečte větu, kterou má už dávno napsanou v sešitě, napsanou a dvakrát obtaženou.

Kdybych snad byl tvým matkou (což nejsem, pokukuje po učitelce), tak bych ti asi doporučoval, kdyby se teda někdo ptal, co v tom teple dělat, že abys - ne, já udělal chybu, omlouvá se Alejandro, já to vzal znovu od začátku.

Kdybych snad byl tvým matkou (a učitelka už mává, ano, nejsi, to už víme, dál), tak bych ti asi doporučoval, kdyby se teda někdo ptal, co v tom teple dělat, abys - a Alejandro se vítězoslavně rozhlédne po třídě, protože tentokrát je to bezchybné - abys políbil větrák.

Dlouhá pauza. I učitelka mlčí. Alejandro si dál spokojeně obtahuje slůvka napsaná v sešitě. Učitelka polkne.

Políbil větrák? Jak má políbit větrák? Alejandro si povzdychne a zatváří se, že tohle si opravdu nezaslouží. To tu opravdu musí vysvětlovat takové základní věci? Normálně přeci, do elektriky.

Kolik nám zbývá času do konce hodiny? chroptí učitelka. Deset minut? Konec, konec!