Zpátky v civilizaci

Po týdnu dovolené opět zpátky v Ženevě.

Řidiči autobusů Ženeva - Praha a zpět jsou svérazní lidé. Při cestě do Prahy rozsvítili ve dvě v noci všechna světla v autobuse a zachroptěli do mikrofonu: My si od vás teď vybereme pasy, abychom vám v noci nebudili!

Cestou zpátky pak provedli něco podobného v půl třetí. Zacvrlikali: Dobré ráno, pětiminutová přestávka!

V Praze jsem na zimní filmové škole během dvou dnů zhlédl pět muzikálů (Američan v Paříži, Evita, All That Jazz, West Side Story, Chicago) a jeden natočil (Řepa) a jsem z toho, slušně řečeno, unavený.

Ctěným čtenářům se omlouvám, že mé následující blogové příspěvky nebudou nijak zvlášť vytříbené, neboť veškeré své literární nadání musím soustředit do vyplnění svého daňového přiznání. Léta strávená v akademickém senátu přinesla své ovoce. Zákon o dani z příjmu mi připadá čitelný, srozumitelný a jasný. Vím, je to se mnou zlé.