Odpočívej

Když jsme vynesli mrtvého Ludwiga v papírové rakvičce z ordinace, seděla v čekárně paní s dítětem. "Taky máte kočičku?" ptala se zvesela, ale my jen zavrtěli hlavou. A dřív, než jí došlo, co se před chvílí v ordinaci stalo, řeklo dítě: "Asi to bude králík."

Posledních šest týdnů byl Ludwig na přísné dietě, zhubl na dvě a půl kila, zůstala z něj jen ta velká hlava a dlouhé nohy. V neděli mu zkolabovala i ta poslední polovina jedné ledviny, kterou ještě měl jakž takž funkční. Nečištěná krev ho pomalu otravovala, poslední měsíce si vůbec neodpočinul.

V bytě je prázdno. Ráno nás nikdo nebudí, při snídani chybí jeho silueta na okně. Už není komu pouštět vodu, vždy otevřené dveře do koupelny můžou zůstat zavřené. Damien poctivě vrní, ale v soutěži o nejhlasitější ledničku zůstala sama. Ludwig spí v klubíčku, zabalený do své oblíbené ovčí deky.

Bylo mu dvanáct let.

10 komentářů:

  1. Achjo, to je smutný. Když mi umřela kočka (bylo jí skoro 18 a taky měla bílou náprsenku),ještě nejmíň měsíc jsem každé ráno před odchodem z bytu chodila říkat jí \"ahoj\" na místo, kde vždycky ráno spávala... na mámině peřině. Změnit zvyky, když někdo důležitý odejde, je těžký.

    OdpovědětSmazat
  2. :(naší kočce bude patnáct a naštěstí je pořád zdráva, ale taky se bojím okamžiku, kdy nám odejde :(

    OdpovědětSmazat
  3. chjo, smutné příběhy tady :(

    OdpovědětSmazat
  4. to mě sebralo... ludwig byl frajer

    OdpovědětSmazat
  5. upřímňouk soustrast!

    OdpovědětSmazat
  6. myslím na vás. jeho lordstvo si teď konečně může odpočinout. jeho věčná loviště jsou nepochybně aristokratické, vytříbeně krásné místo.

    OdpovědětSmazat
  7. Ať se máš v kočičím nebi úplně nejlíp, Ludwigu...

    OdpovědětSmazat
  8. A nepremyslel jsi, ze by sis poridil kralicka?

    OdpovědětSmazat