Američan

Nezaměnitelná lokální postavička.

Šerifa potkáte nejčastěji v okolí obchodního centra. Uslyšíte typický zvuk, otočíte se - je tam. Boty do špičky, ostruhy, sváteční uniforma s šerifskou hvězdou, velké tmavé brýle, stetson.

Baculatý, šedesát let. Stojí a přezíravě pozoruje dění na náměstíčku. Pak jde nakoupit. Vezme do ruky tu mléko, tu rajče, odfrkne si a zavrtí hlavou, no co jako má tohle být?!

Ale hlavně se rozhlíží, jestli si jej lidé dostatečně všímají, jestli dostatečně dekoruje, jestli je dostatečně noblesní. Děti před ním zůstávají stát s otevřenými ústy nebo se schovávají před tím bubákem.

A když se šerif otočí, někdo z dospělých vždycky vyprskne smíchy. Je to místní Alejandro. Nepochopený, neuchopitelný element.

Bude mi chybět.

4 komentáře:

  1. Tak má to cenu?! Člověk Tě tu chlácholí a ten krám si mi klidně řekne, že to nende! :o(

    OdpovědětVymazat
  2. Právě že nic nic. Napsala jsem Ti útěšnou zprávu, že místo šerifa se můžeš kochat třeba želvami, a ono to zbuchlo a nikde nic. To je na šrapnel, takováhle práce!

    OdpovědětVymazat
  3. My máme zase lokálního Námořníka. Chodí v bílých minikraťasech, za páskem loveckej nůž, modrou košili a na hlavě námořnickou kšiltovku - a v okolí nekotví žádná loď, a to ani na Vltavě. Námořník jezdí autobusem, pozoruje mládež a vychovává ji. Oproti Námořníkovi jsou mládež všichni pod 50 a on nikdy neopomene zahlásit, jak jsou všichni nevychovaní, špatně stojej, povídaj si moc nahlas... Jako děti jsme se ho hrozně bály, na "ženy" si už ale naštěstí netroufá:-)

    OdpovědětVymazat