Mez, kterou Balšínek překročil

Šéfredaktor Týdne Dalibor Balšínek se řadí k těm miliardám lidí, jejichž názory nesleduji, čili možná koukám jako puk na něco, co je součástí jeho konzistentní socialistické linie. Nevím.

A nejde mi vůbec o míru fotogeničnosti mrtvol, i když jsem se kvůli tomu na tento editorial z 10. ledna dostal (via Mediář).



Balšínek píše (přetiskuji, protože se mi ten odkaz na editorial nezdá moc trvalý):



Před Vánocemi pozvali ministři průmyslu a zemědělství zástupce největších obchodních řetězců na snídani. Chtěli řešit nízké výkupní ceny, ke kterým tlačí dodavatele. Přišel jen jeden, z Delvity. Ostatní páni obchodníci poslali ministry k šípku a pozvání ostentativně ignorovali. Dotčení zástupci státu s odvetou dlouho neotáleli. V Carrefouru už řádí chapadala státu. Umí pořádně zatopit, po obchodní inspekci mohou přijít ještě hasiči nebo hygienici. Stát ví, jak život pěkně znepříjemnit.
V tomto případě jde ale možná o příhodnou výchovnou lekci. Určitá úroveň slušného chování by se zachovávat měla a pánové šli pod její přijatelnou hranici.



Jistě existují lidé, jimž se pozvání na snídani neodmítá. Ale při vší úctě (blbost, úctě ke komu?), ministři české vlády k nim určitě nepatří. Schvalovat "odvetu" ministerstev, to není pod přijatelnou hranicí slušného chování, to je na cvokárnu. Prostředí, ve kterém stát může a nemusí dělat někomu problémy, protože zákony a předpisy jsou v takovém stavu, že nic neporušit téměř nelze, tedy prostředí, ve kterém žijeme, je prostě zavrženíhodné.



A vykřikovat "chachá, to máte za to"? To bych asi dělal jen s jistotou, že do redakce Týdnu nikdo hygieniky nepošle.



Balšínek má ale pravdu. Stát opravdu ví, jak život pěkně znepříjemnit. Škoda, že toho neví víc.