Otec Furat skočil z věže

Bez klobouku, bos, natloukl si nos.

Jdete světem a počítáte nepravosti. Smutně pokýváte hlavou, zapláčete, čárečku uděláte.

Malý čtenář takhle pláče, když někdo píše shlédl místo zhlédl. A věřte mi, musí plakat téměř neustále.

Já pláču, když narazím na toho stařečka z Fort Boyard. Jmenuje se otec Fouras [čti fura], ale pro mnohé z nás nich je to otec Furat.

Myšlenka otce Fourase (ach, to skloňování francouzských jmen) na dnešní den je: Nekurvěte mi jméno! 

2 komentáře:

  1. sans dissimulation1. února 2008 12:14

    Každopádně tatík Zatápěč (bez ohledu na Malého čtenáře) shlížel na soutěžící, kteří pro kamery předstírali hodinový souboj s pevností. Šmé [čti šmé] na lidi, několik dní tam trávili. Kdybys nepodváděl, byl bys Fouras, Furate!

    OdpovědětVymazat
  2. Již stojím napraven! (http://corwex.bloguje.cz/645135 )

    OdpovědětVymazat