Jak si najít byt

Chodím po volných bytech a pláču. Kdyby to takhle vypadalo před šesti lety v Ženevě, kde já tam mohl bydlet!

Každou minutu: Cink! Uvolnil se další byt. A my se na něj jdeme podívat a jsme strašlivě vybíraví.

Tak třeba tenhle byteček: Vypadá jak ten roztomilý byteček z Američana v Paříži. Stačí vytáhnut šekovou knižku a je náš. Ale my se cukáme. Byt bez myčky? Pche.

A pak další, cink! S myčkou. Ale bez mikrovlnky nad sporákem? Ach.

A tenhle, cink? Moc malý. My se vejdeme, ale až přijede Enimen? A tenhle? Sem by se Enimen vešel, ale co rodiče?

Cink: Sem se vejdou všichni v pohodě - ale ne, Ježek přijede s pěti dalšíma lidma!

Nakonec tedy podepisujeme smlouvu na celé patro. Říkají tomu třetí patro, my ale víme své (je to druhé patro); v patře je všechno, a ježci můžou spát na schodech.

A až vám někdo bude říkat, že jezdit do San Francisca za hippísáky je asi stejně pošetilé jako jezdit do Prahy za Kafkou, nevěřte mu. Zejména některý vybraný kytky tady pořád ještě frčí.

5 komentářů:

  1. Náhodou, co by ne do Prahy za Kafkou? Co Kafčí hory, he?

    OdpovědětVymazat
  2. Co takhle fotky, nebyly by?

    OdpovědětVymazat
  3. Pamatuju, ze jeden bezdomovec si v Chomutove v panelaku taky vybral patro, ale nelibilo se to obyvatelum bytu, kteri ho museli na te chodbe prekracovat...

    OdpovědětVymazat
  4. už mám sbaleno! spát mohu pod rohožkou.-)))

    OdpovědětVymazat
  5. [4] Enimene, to budes spat na klici. Nebylo by pohodlnejsi si rovnou odemknout?

    OdpovědětVymazat