Tři nejlepší písně by The Beatles

Ten parchant mě rozněžnil.


Totiž - maličký Péťa dostává do opatrování bé stovku a několik tajemných, neoznačených kotoučů ze sedmdesátých let. Dneska je pouštění muziky nuda - všechny ty cédéčka, empétrojky, hnus. Zabrat a otočit páčkou, roztočit řemen, nasadit a utáhnout kotouč, ta dnešní mládež už si ničeho neváží.

Zkoumání kotoučů. A kdo zpívá tohle, tati? Bítls? A znova a znova přetáčet kotouč a pouštět si to od začátku. A k tomu knížka Beatles v písních a v obrazech - s texty, ale kde byla tehdy angličtina a kde jsem byl já. Tak aspoň ty obrázky a krátké citáty: "Čtyři tisíce děr v Blackburnu" (A Day In The Life), Paul se svým psem Marthou (Martha My Dear), "Tito hoši to nikam nepřivedou", Hey Jules změněné na Hey Jude, Good Morning jako reklama na pšeničné vločky, Lady Madonna s ledničkou v břiše, hambaté obrázky z dvacátých let, Lucy a LSD, Sexy Sadie jako bodypainting, She's Leaving Home jako komiks, vajgl ve volském oku (Yesterday), přeplněná křižovatka Penny Lane, a hlavně "najděte na obrázku odkazy na třináct písniček" - s vojákem na slonovi, s celogánovými květinami a s orlem klovajícím Johnovy oči.

A samozřejmě s koněm Henrym tancujícím valčík.

Web tehdy, považte, nebyl, pro informace musel člověk až do knihovny. Ty písničky jsem znal tak, jak byly na tom kotouči, jednolitě, v kuse, bez názvů. Až později jsem zjistil, že je to jedno album, The Beatles, kterému ale všichni říkají Bílé album. Jo, jasně, mám moc rád Revolver a Abbey Road je taky super, ale přišly pozdě a Bílý je jenom jedno.

Happiness Is A Warm Gun

Šú šú, bikóz hepinés ize vórm jes itýz GÁN.

While My Guitar Gently Weeps

Protože miláček George.

Sexy Sadie

Protože za what have you done pořád ještě cítím něco velkého.