Tři žádosti o nestandardní postup

Ani jednou vyhověno. Tak kde to žijem, Karle?


V lékárně

- Bych chtěla šumlišumli.

- Ten je ale pouze na předpis.

- Já vím, no ale třeba by se tu nějaký našel.

- Vy mě nechápete, ten lék je pouze na předpis.

- No jo, jo, ale jsme lidi, ne.

- Já vám ho opravdu nemohu dát.

- Samozřejmě, že nemůžete. Ale aspoň malej, co...

 

V čistírně

- Tady ty skrny jsou nevimodčeho, už jsem to zkoušel čistit, tak na to vemte něco silnějšího.

- To vám nevezmu, podívejte, to se nesmí chemicky čistit.

- No to nevadí, to vemte, aspoň to zkusíte.

- Vy mě nechápete, to by se celý rozpadlo.

- Nemusíte to čistit celý, stačí když vezmete tenhle kousek, že jo.

- Pane, já to tu nečistím ručně, to se hází tamhle do stroje, a tam to hodit nemůžu.

- Tak třeba na to vezmete něco silnějšího, že jo, a ono to půjde.

- Něco silnějšího na to můžete vzít vy, já jsem profesionál a když to má tuhle značku, tak to nemůžu chemicky čistit.

- Jasně, já to chápu, tak já vám třeba podepíšu, že mi to nevadí, ne?

 

U lékařky

- Nic vám není.

- Ale já to opravdu potřebuju, hrozně moc!

- Nemůžu vás poslat na odběr krve, když vám nic není.

- Chybí mi vitamíny, mám kruhy pod očima. Prosím, já nutně potřebuju odběr krve!

- A co bych vám vyšetřovala?

- Já chci na odběr krve!