Tři opravdu vánoční příběhy

K zamyšlení.

Příběh první

"Pojďte si sednout," zatahal sedící pán stojící paní za kabát. "No pojďte, vždyť to vidím, nikdo vás nepustí. Já už jsem si vás vyhlídnul, jak jste čekala na zastávce, s tím břichem."

"No vidíte, a kdy se to narodí, nejlepší je to v dubnu, ne? Vydržíte do dubna? Ne? Ale vydržte, no vážně, v dubnu jsou dlouhý kapky. Teda já to nechtěl říkat, ale řeknu to. Když jsem takhle jezdil s malou holkou, tak mě nikdo nepustil sednout, víte. Nikdo. Jsem si říkal, že pak taky nikoho nepustím, těm holkám jsem říkal, jén počkejte, to se budete divit. No a vidíte, stejně jsem vás pustil."

"A co to bude, víte? Jestli se teda můžu zeptat, že jo. Víte! Ne, ne! Neříkejte mi to, to je jasné, to si nechte pro sebe. Ale já bych to snad ani vědět nechtěl, protože -"

"Nechte jí bejt, pane," ozval se soused, "to nevidíte, že mladou pani obtěžujete?"

"Jaký obtěžování!" zalapal pán po dechu, "vždyť to je to nejkrásnější, těhotenství, to je úplně to nejkrásnější, co vůbec může být, co vy o tom víte! Heleďte, stihnete to do Vánoc? Ne? No ale to je snad dobře. Víte, kolik dneska stojí ty hračky? To máte panenku, hezká je, to jo, ale jedenáct stovek. A to je jenom panenka. A teď jsou k ní takový ty pičičinky, zrcadlo a židlička, a takový to kroucený, jako ono je to roztomilý, to jo, ale patnáct stovek."

"Á, Karlák. Tak hodně štěstí, veselé Vánoce, na shledanou, na shledanou."

Příběh druhý

"Kamarádi," řekl třesoucím se hlasem, "já mám takovou radost. Úplně jste mě dojali. Já se celou tu dobu bál, že dostanu kotě. Spát jsem nemohl, opocoval jsem se. A teď jsem dojatý z toho, že jsem žádné kotě nedostal. Mně se tak ulevilo! A za to vám z celého svého velkého srdce děkuju."

Příběh třetí

"Za deset minut jsem u tebe," hlásí Pussyspacer, a skutečně, přibližně za deset minut slyším, jak někdo jde po schodech a hlasitě oddychuje.

"A-a-a-a-a-a-a!" zprudka otevírám dveře, vyrážím dopředu a zaujímám palebné postavení. "Vzdejte se," už jen tak špitnu, když vidím tu smrtelně vyděšenou tvář.

"Nic se neděje, vopravdu nic. Všechno je v pořádku. Hezký svátky, paní Uhlíková, hezký svátky."

Hezký svátky i vám.

5 komentářů:

  1. Já věděla, že ji jednou zastřelíš! A už je to tady! Zrovna před Vánocema! Co jsou dlouhý kapky? A on už se jako bát přestal?? Kotě už se ale expeduje ze schovné stanice! ;o)

    OdpovědětVymazat
  2. K vánočním příběhům: helena.bloguje.cz

    OdpovědětVymazat