Někdo tu byl a už není

Ještě v srpnu jsem se těšil, jak se vrátím do Prahy a budu chodit na přednášky k profesoru Červenkovi. Nepřišel jsem ani na jednu.

Byl jsem na nich párkrát, před lety. Byl bych jej úplně minul, na fildu jsem chodil nanejvýš tak pro zápočet z logiky, ale když vám dívka, kterou chcete vidět, řekne, že nemá čas, protožemusí na přednášku z literatury, tak proč tam nezajít.

Červenka byl okouzlující a já byl okouzlen. O více než rok později jsem jej pozval k sobě domů. Napsal jsem mu: Byl jsem upozorněn, že básníci jsou obvykle považováni svým okolím za bohémy, kteří svůj život tráví na večírcích se sklenkou v ruce, v objetí krásných dívek a v ohnivých diskusích se svými přáteli umělci, a řekl jsem si, že pokud si toho veřejnost žádá, mělo by jí být učiněno zadost.

Čekal jsem a dočkal jsem se, dostal jsem pohled - prý přijde. A přišel. Šel jsem mu otevřít se smutnou zprávou. Nefunguje nám tu, pane profesore, výtah. No tak jdeme, zvolal, a vyběhli jsme do třetího patra.

A teď v sobotu umřel. Bylo mu sedmdesát tři let.

Portál české literatury: Zemřel básník a teoretik Miroslav Červenka

5 komentářů:

  1. byl to charakter - přijal mě po půlhodinové debatě o expresionistech na bohemistiku. ale v prváku jsem jej bohužel na nic neměl, a tak jsem letěl.

    OdpovědětVymazat
  2. Typické. Umře si na mé umřeniny...

    OdpovědětVymazat