Výlet do zakázaného království

Žil byl jeden slušný chlapec, který toužil navštívit tajemné království na jihovýchodě.

Nebylo to jen tak obyčejné království, bylo to přímo Království, a to Království zakázané. Dostat se do něj bylo převelice obtížné.

Především bylo potřeba cestu prohlásit za cestu oficiální. Za tím účelem si tento slušný chlapec, hrdina našeho příběhu, našel institucionální kamarády doma i v Království.

S papírem od instituce domácí došel na hospodářskou komoru. To je taková divná věc na Vysočanské; není jednoduché vybrat správný výlez z metra. A v té divné věci je domeček, a v tom domečku stoleček, a u toho stolečku sedí paní a volá: Ahá, a žádost vyplněnou máte?

A pak ukazuje, jaká je žádost zajímavá. Tak nejprve jsou tu neorámovaná políčka. Z nich musíte vyplnit tohle, to, to to a to, tady, sem to opsat, sem ještě jednou, a tady a tady, ale nevyplňujte ani tohle ani tohle ani to a to, jo? A co je orámované, vyplňte všechno, ale nic z toho, co je orámováno tučně. Ježiš vy jste napsal do kolonky jméno vaše jméno! Tam patří jméno instituce. No tady je ještě jedna kolonka jméno, ale tam mi nepište jméno instituce, tam napište svoje!

No vidíte, pochválila pak slušného chlapce, jenom jedna chybička, to se nám tu často nestává. Vyplňoval se tam totiž počet různých příloh, a na konci bylo napsáno součet, a on to, ubožák, automaticky sečetl. Jenomže ten součet byl orámovaný tučně! Naštěstí to sečetl správně (počet příloh A: 0, B: 0, C: 1, součet: 1). Holky z kanceláře se pak seběhly nad tou žádostí, aby ocenily preciznost vyplnění, a on šel do čekárny.

Žádosti vyřizujeme do 24 hodin, stálo tam. A chlapec si nevzal spacák.

Ale snad že to tak krásně vyplnil, za půl hodiny už odcházel s velikánským červeným razítkem.

Od kamarádů z Království přišel krásný barevný dopis plný roztomilých klikiháků. Bez obav se slušný chlapec vydal na konsulát.

Na konsulátě si chlapce prohlédli, ohmatali, prošmejdili. Mobil mu schovali, aby v něm neměl výbušninu. Pak jej pustili k okénku, a tam bylo napsáno, že nějaký pán je veliký.

Slušný chlapec předložil všechny dokumenty, usmál se, ale pak už se jenom mračil, protože paní za přepážkou si vzala zřejmě osobně to, co bylo napsané v tom klikyhákovém dopisu. Pozvánka do Království to určitě nebyla.

A tak si slušný chlapec urychleně sbalil své dokumenty, švestky a jiné ovoce, a byl vyveden na ulici. Snad to bude poučením i pro vás. Nechoďte na cizí konzuláty s dopisy, kterým nerozumíte, a správně vyplňujte kolonky.