Na pokraji smrti

Jsou známy tragické případy cestovatelů, kteří zahynuli při ztrátě orientace či při poruše automobilu v poušti i pouhých 10 mil od hlavní silnice. (Poznámka pod čarou číslo 39 z příručky od ambasády.)

21:30 Vycházím z hotelu a mířím pryč od hlavní silnice, abych si užil skutečné město. Slunce zapadlo před více než dvěma hodinami. Je krásné teplo, prohřívá to kosti, je to báječné.

21:35 Chodím zadními uličkami, ale nikde nic není. Chci se vrátit k hotelu, ale ten zmizel mezi stejně vysokými budovami. Trochu se tedy projdu. Při pohybu jako bych se prodíral velmi řídkým a velmi teplým sulcem.

21:40 Nevím, kde jsem. Snažím se dojít k nějaké hlavní silnici, ale všechno jsou jenom prázdné malé uličky, které vedou do dalších uliček mezi rozestavěnými domy. jsou známy tragické případy cestovatelů...

21:45 Pálí mě oči, opuchají mi víčka, na dotyk mám teplotu. Nevím, kam jdu, ale všude mě doprovázejí děsivě vyhublé kočky. Snažím se jít za hlukem, ale to mi jen hučí v hlavě.

21:50 Hlavní silnice! Poznávám budovu připomínající federální shromáždění, je daleko vlevo a můj hotel je naproti.

21:55 Pět minut cesty po hlavní silnici, ani tady nejsou žádné obchody. Konečně v hotelu. Už nikdy z něj nebudu odcházet na procházku, slibuju.