Milá rybo!

Můžeš uvést jediný důvod, proč bych tě neměl sežrat?

Sardinka mlčela.

Snad že neměla co říct, snad že byla mrtvá, kdo to bude dnes zkoumat. Před hrou v skvoš si vždy dám sardinku, abych si posílil zápěstí.

Mačkáme se tu jako pralinky, řekla dívenka svému otci. Seděli v tramvaji, na jedné sedačce. Na světě je šest miliard lidí a za čtyřicet let přibydou další dvě, holt se musíme trochu smrsknout.

Pralinky? podivil se nerudný otec. Jaký pralinky, jako pralinky v bonboniéře? Už jsi někdy viděla, aby se pralinky mačkaly? Copak my dva jsme pralinky? Copak jsou v bonboniéře jenom dvě pralinky?!

Jsme tu jako pralinky, trvalo děvčátko na svém.

Sardinky! Houby pralinky, tys chtěla říct sardinky, sardinky se na sebe mačkaj, to sis spletla. Chtěla jsi říct sardinky, viď.

Chtěla jsem říct pralinky.

Temenní tepny se mi zužují, to mi tělo lehce připomíná, že by bylo nanejvýš vhodné dostaviti se k obědu. Uchopím telefon, abych jej vypnul, když v tom se sám rozšajní. Volá Lobo. Nechápu přesně, co chce, ale na všechno kývu. Až po prvním soustu mi vše dochází.

Cože? Video Ludwiga, jak pije kávu a olizuje pralinky?